Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 566/14 ECLI:CZ:US:2014:2.US.566.14.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed as inadmissible and obviously unfounded due to identity with previously decided cases.

Geschäftsnummer II.ÚS 566/14
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed Aleš Valíček's constitutional complaint regarding a district court ruling on 16 December 2013. The applicant argued violations of fundamental rights, but the court found the complaint identical to those already decided in other cases involving the same legal representative. Consequently, the court rejected the request as inadmissible and obviously unfounded without re-examining the merits.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 34 of the Act on the Constitutional Court; § 43 of the Act on the Constitutional Court: Constitutional complaints that are substantively identical to those already decided in other cases are inadmissible and obviously unfounded.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint identity of cases inadmissible obviously unfounded Constitutional Court legal representative procedural dismissal

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 34 of the Act on the Constitutional Court
§ 43 of the Act on the Constitutional Court

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka, soudce Radovana Suchánka a soudce Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti Aleše Valíčka, zastoupeného JUDr. Petrem Tomanem, advokátem se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 49 C 257/2013-65 ze dne 16. 12. 2013 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti dle § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo dojít především k porušení čl. 11 a čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod (dále též "Listina"), jakož i řady ustanovení Ústavy České republiky.

Ústavní soud s ohledem na povahu předmětné věci konstatuje, že posuzovaná ústavní stížnost se jak z hlediska obsahu a vymezení rozhodné materie, tak i z hlediska stížnostních námitek identifikuje s ústavními stížnostmi jiných stěžovatelů, zastoupených týmž právním zástupcem, o kterých již Ústavní soud rozhodl jednak nálezem ze dne 10. 4. 2014,

sp. zn. III. ÚS 3725/13

(dostupný, jako další zde uváděná rozhodnutí, na adrese http://nalus.usoud.cz), jednak na tento nález navazujícími usneseními (srov. kupř. usnesení

sp. zn. III. ÚS 3821/13

ze dne 15. 4. 2013 nebo usnesení

sp. zn. III. ÚS 1045/14

z téhož dne). Vzhledem k tomu, že se tak stalo z důvodů, které plně dopadají i na nyní souzený případ, Ústavní soud stěžovatele na odůvodnění těchto rozhodnutí pro stručnost odkazuje.

Za daných okolností tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost zčásti dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný, zčásti podle § 43 odst. 2 písm. a) téhož zákona jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 20. května 2014

Stanislav Balík, v. r.

předseda senátu