Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to formal defects and lack of lawyer representation.
Tschechien (CZ)
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Pavel Černota against a Supreme Administrative Court decision. The applicant argued for a fair review but failed to meet formal requirements, including the mandatory representation by a lawyer and proper formatting. The Court rejected the complaint without a hearing, citing the applicant's repeated history of submitting defective complaints despite prior warnings.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 34, § 72, § 30, § 31 of the Act on the Constitutional Court; A constitutional complaint is inadmissible if it lacks formal requirements or lawyer representation, and the Court may dismiss it without a hearing if the applicant has repeatedly failed to comply with prior instructions.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele Pavla Černoty, směřující proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. ledna 2014 č. j. 3 Ans 9/2013-18, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Návrhem ze dne 12. 3. 2014, doručeným Ústavnímu soudu dne 1. 4. 2014 a v textu označeným jako ústavní stížnost, stěžovatel - s poukazem na zásah do svého práva na "spravedlivý přezkum" - napadl a domáhal se zrušení shora uvedeného soudního rozhodnutí, přičemž Nejvyššímu správnímu soudu vytkl, že zamlčuje údaje, nezkoumá podání po materiální stránce, vydává akty bez "soudného odůvodnění" a vyžaduje "doložit doložené".
Podání stěžovatele není možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou formálních a obsahových nedostatků a stěžovatel není pro řízení zastoupen advokátem (§ 34, 72, 30, 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Z mnoha dalších řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel u Ústavního soudu vedl a vede, se podává, že tento postup (jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí opakovaně, ačkoli byl Ústavním soudem již mnohokrát poučen, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, a vyzýván k odstranění nedostatků návrhu.
Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly stěžovateli objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a soudcem zpravodajem návrh bez jednání odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. dubna 2014
Jan Filip v. r.
soudce Ústavního soudu