IV.ÚS 4041/12 · Constitutional Court dismisses appeal claiming denial of change of claim violated fair trial rights. (Ústavní soud České republiky)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Czech Products s.r.o. against a lower court's refusal to allow a change of the plaintiff's claim. The plaintiff argued that denying the amendment violated their right to a fair trial and procedural autonomy, citing previous rulings requiring special warnings. The court dismissed the appeal as clearly unfounded, noting that such procedural decisions generally do not infringe upon the right to court protection unless exceptional circumstances exist.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 95 of the Civil Procedure Code; § 43 of the Constitutional Court Act: Denial of a request to change a claim is a procedural act that does not violate the right to court protection unless exceptional circumstances justify intervention.

Schlagwörter

KI-generiert

change of claim fair trial rights procedural autonomy constitutional complaint civil procedure

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert

§ 72 of the Act on the Constitutional Court

§ 268 of the Commercial Code

§ 451 et seq. of the Civil Code

§ 95 of the Civil Procedure Code

§ 43 and 118a of the Civil Procedure Code

§ 43 paragraph 2 letter a) of the Act on the Constitutional Court

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

IV. ÚS 4040/12

Constitutional Court dismisses complaint rejecting claim change due to lack of new factual basis.

III. ÚS 1129/07

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) - ze dne 19. února 2009 ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky LINDUM, s. r. o., se sídlem v Praze 2, Lužická 20, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2006 č. j. 35 Co 131/2005-102, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 20. 9. 2004 č. j. 27 C 64/2004-40, kterým byla zamítnuta stěžovatelčina žaloba, jíž se domáhala zaplacení rozdílu mezi tzv. regulovaným nájemným zaplaceným za měsíc listopad 2003 a nájemným "obvyklým", jež bylo vyčísleno na základě znaleckého posudku, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2 jako účastníků řízení.

IV. ÚS 739/06

Ústavní soud rozhodl dne 24.

IV. ÚS 1109/09

Ústavní soud rozhodl dne 28.

III. ÚS 1328/11

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 1.

II.ÚS 4042/12

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding denial of amendment of civil claim based on procedural economy.

I. ÚS 489/05

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů - ze dne 6. dubna 2006 ve věci ústavní stížnosti J. P. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2005 č. j. 55 Co 150/2005-34 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 4. 2. 2005 č. j. 38 C 154/2004-21, jimiž byla zamítnuta žaloba stěžovatele proti vedlejším účastníkům řízení P. Z. a M. Z. na zaplacení rozdílu mezi tzv. regulovaným a obvyklým nájemným.

Volltext

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické, ve věci stěžovatelky CZECH PRODUCTS, s. r. o., Josefa Hory 1448, Kladno, právně zastoupené advokátem Mgr. Vojtěchem Veverkou, nám. Starosty Pavla 40, Kladno, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2012 sp. zn. 11 Cm 155/2007, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Ústavnímu soudu byl dne 22. 10. 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí městského soudu.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.

II. Stěžovatelka se v řízení před obecnými soudy domáhala na žalovaném náhrady škody, ke které mělo dojít tím, že jí ušel zisk z neuzavřených budoucích kupních smluv. Stěžovatelka podala proti žalované celkem 13 žalob, přičemž za situace, kdy deset z nich bylo pravomocně zamítnuto, podala návrh na změnu žalobního petitu, jímž se místo ušlého zisku domáhala náhrady škody podle ustanovení § 268 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, resp. bezdůvodného obohacení podle § 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Podle názoru stěžovatelky byly předchozí podklady řízení zcela použitelné pro řízení o novém žalobním petitu. Soud prvního stupně neprováděl žádné důkazy, nehodnotil skutkový stav sporu a dosavadní řízení proto nevykazovalo ve vztahu k jeho procesním úkonům žádné výsledky a nebyla tak dotčena hospodárnost vedení sporu.

Zamítnutím návrhu na změnu žalobního petitu soud prvního stupně narušil subjektivní právo žalobkyně na dispozici se sporem a tím i její právo na spravedlivý proces. Neopodstatněné a neodůvodněné nepřipuštění změny žalobního petitu podle § 95 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř"), bylo pro stěžovatelku překvapivým rozhodnutím, a to i s ohledem na absenci jejího poučení podle § 43 a 118a o. s. ř.

III. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud konstatuje, že prakticky totožnou ústavní stížností téže stěžovatelky se v minulosti již zabýval ve věci evidované pod

sp. zn. IV. ÚS 4040/12

, přičemž na svých závěrech uvedených v souvisejícím usnesení Ústavního soudu nemá čeho měnit.

Rozhodnutí o návrhu na změnu žaloby je rozhodnutím procesní povahy, které pouze vymezuje, jakým směrem se bude postup soudu dále ubírat. Nepřipuštěním změny žaloby až na zcela výjimečné případy tedy nedochází k zásahu do práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny [srov. nález

sp. zn. III. ÚS 1129/07

ze dne 19. 2. 2009, N 31/52 SbNU 299 (str. 303), usnesení

sp. zn. IV. ÚS 739/06

ze dne 24. 9. 2007, usnesení

sp. zn. IV. ÚS 1109/09

ze dne 28. 7. 2009, usnesení

sp. zn. III. ÚS 1328/11

ze dne 1. 6. 2011 či usnesení

sp. zn. II.ÚS 4042/12

ze dne 22. 11. 2012 učiněné ve srovnatelné věci týkající se téže stěžovatelky]. Poukaz stěžovatelky na nález

sp. zn. I. ÚS 489/05

(ze dne 6. 4. 2006, N 80/41 SbNU 59), kterým byl obecný soud zavázán povinností vhodně poučit žalobce i nad rámec obecné poučovací povinnosti soudu, nepovažoval Ústavní soud v projednávané věci za případný, resp. jeho závěry bez dalšího obecně aplikovatelné. V citovaném nálezu dal Ústavní soud výslovně najevo, že tak učinil s ohledem na mimořádný postup soudu, který byl povinen svým konstitutivním rozhodnutím (pro futuro) dotvořit objektivní právo.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 5. března 2014

Vladimír Sládeček, v. r.

předseda senátu Ústavního soudu

Constitutional Court dismisses appeal claiming denial of change of claim violated fair trial rights.

Legislator-Zusammenfassung

Legislator-Regeste

Schlagwörter

Zitierte Gesetzesbestimmungen

Zitierte Rechtsprechung

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Volltext