Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 4169/12 ECLI:CZ:US:2014:1.US.4169.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal claiming unfair process due to lack of reasoning in jurisdiction ruling.

Geschäftsnummer I.ÚS 4169/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a foreign company against a Supreme Court ruling transferring a civil case to a lower court. The appellant argued the transfer lacked sufficient reasoning, citing Article 36 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The Court dismissed the appeal as clearly unfounded, relying on its established precedent that such complaints regarding jurisdictional transfers are routinely rejected without merit.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu: The Constitutional Court may reject a constitutional complaint as clearly unfounded when the applicant's arguments lack factual or legal basis, particularly in cases involving jurisdictional transfers where prior jurisprudence confirms the absence of constitutional violation.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint clearly unfounded jurisdictional transfer unfair process Charter of Fundamental Rights civil procedure precedent reliance

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Art. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Ústavní soud proto z výše uvedených důvodů ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátu složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajky), soudkyně Ivany Janů a soudce Ludvíka Davida o ústavní stížnosti stěžovatelky TERMO ANSTALT, se sídlem Am Schragen Weg 14, Vaduz, Lichtenštejnsko, zastoupené JUDr. Ing. Jiřím Kurucem, advokátem, se sídlem I. P. Pavlova 38, Karlovy Vary, proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. Ncp 576/2012-59 ze dne 8. 8. 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Předchozí průběh řízení a argumentace stěžovatelky

1. Ústavní stížností stěžovatelka napadla v záhlaví tohoto usnesení uvedené rozhodnutí a navrhla jeho zrušení pro rozpor se svým ústavně zaručeným právem na spravedlivý proces. Přitom odkázala na čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

2. Stěžovatelka je žalobkyní v civilněprávním sporu, ve kterém požaduje zaplacení částky 547 349 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Žalobu podala u Městského soudu v Praze.

3. Žalovaná namítla věcnou nepříslušnost Městského soudu v Praze a věc byla postoupena k rozhodnutí vrchnímu soudu.

4. Vrchní soud napadeným usnesením rozhodl, že k projednání věci jsou podle § 9 odst. 1 občanského soudního řádu v prvním stupni příslušné okresní soudy a nařídil věc postoupit Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Rozhodnutí odůvodnil následovně:

"Vrchní soud v Praze při rozhodování o věcné příslušnosti vychází z obsahu žaloby, v níž se zahraniční právnická osoba domáhá po žalované vrácení zálohy poskytnuté na smlouvu budoucí na koupi bytu, k níž posléze sešlo, z titulu bezdůvodného obohacení dle § 451 obč. zák. Smlouva je připojena k žalobě, řídí se právem České republiky, a výslovně odkazuje na příslušná ustanovení občanského zákoníku. Nejde o obchodní závazkový vztah dle části třetí obchodního zákoníku, a proto již jen z toho důvodu se v posuzovaném případě neuplatní věcná příslušnost soudu dle § 9 odst. 3 písm. r) o.s.ř."

5. Ve své ústavní stížnosti stěžovatelka s rozhodnutím vrchního soudu nesouhlasí a namítá, že fakticky postrádá odůvodnění.

II. Hodnocení Ústavního soudu

6. Ústavní soud se již zabýval mnoha shodnými ústavními stížnostmi stěžovatelky v jiných řízeních a odmítl je jako zjevně neopodstatněné (viz usnesení

sp. zn. I. ÚS 3444/12

ze dne 3. 12. 2013, usnesení

sp. zn. III. ÚS 3837/12

ze dne 12. 9. 2013, usnesení

sp. zn. II. ÚS 4101/12

ze dne 27. 6. 2013 a další). Ústavní soud nemá důvod se od těchto svých rozhodnutí nyní odchylovat a pro stručnost lze odkázat na jejich odůvodnění

7. Ústavní soud proto z výše uvedených důvodů ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. února 2014

Kateřina Šimáčková, v. r.

předsedkyně senátu