Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 171/14 ECLI:CZ:US:2014:2.US.171.14.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed due to failure to comply with mandatory lawyer representation requirements under the Constitutional Court Act.

Geschäftsnummer II.ÚS 171/14
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Pavel Černoty against two Supreme Administrative Court rulings. The applicant failed to appoint a lawyer with full power of attorney as required by law, despite being repeatedly warned in numerous prior proceedings about this mandatory representation rule. The court ruled that the applicant's continued reliance on self-representation after extensive prior warnings constituted a procedural defect warranting rejection without a merits hearing.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint must be represented by a lawyer with full power of attorney; failure to comply with this mandatory requirement, especially after repeated warnings in identical cases, results in the dismissal of the complaint.

Schlagwörter

KI-generiert
mandatory lawyer representation full power of attorney constitutional complaint dismissal procedural defect repeated warnings Constitutional Court Act legal standing requirements

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti.
§ 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu
§ 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v plné moci k zastupování podle ust.
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert
I. ÚS 257/09
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele P.
I. ÚS 467/09
Soudce zpravodaj JUDr. Vojen Güttler není vyloučen z projednání a rozhodování o ústavní stížnosti vedené pod V podání ze dne 4. 5. 2009, doručeném Ústavnímu soudu dne 5. 5. 2009, vznesl stěžovatel námitku podjatosti soudce Ústavního soudu JUDr. Vojena Güttlera, který je soudcem zpravodajem ve věci jeho návrhu. Námitka je odůvodněna tím, že tento soudce vystupuje jako soudce zpravodaj i v jeho věci vedené pod
I. ÚS 787/09
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci návrhu P.
III. ÚS 291/09
Ústavní soud rozhodl dne 22.
IV. ÚS 424/09
Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti P. Č., bez právního zastoupení, na zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. ledna 2009, č.j. 3 Aps 7/2008-56, a návrhu na zrušení ustanovení § 14 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) a odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, takto:
III. ÚS 1204/10
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 20.
II. ÚS 1778/10
Ústavní soud rozhodl dne 1.
II. ÚS 3730/13
Constitutional complaint dismissed for failure to cure defects within the statutory 15-day deadline.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Pavla Černoty, bez právního zastoupení, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. června 2013 č. j. 6 As 88/2013-9 a proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. října 2013 č. j. 6 As 100/2013-19, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 14. ledna 2014, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V souzené věci Ústavní soud shledal, že tomu tak není.

Ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Dle ust. § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v plné moci k zastupování podle ust. § 29 a ust. § 30 odst. 1 cit. zákona musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem.

Stěžovatel při podání ústavní stížnosti nebyl a ani nyní není řádně zastoupen advokátem na základě plné moci splňující náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu.

Ústavní soud lustrací podání k Ústavnímu soudu zjistil, že stěžovatel podal dosud již značné množství ústavních stížností, a v mnoha případech nebyl od počátku řízení zastoupen advokátem. V těchto případech pak byl vyzýván k odstranění vad podání a poučen o nutnosti zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti s tím, že jinak bude ústavní stížnost odmítnuta. Řada z nich byla odmítnuta pro neodstranění vad z důvodu, že navrhovatel nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen právním zástupcem z řad advokátů.

Z mnoha řízení vedených Ústavním soudem vyplývá, že stěžovatel byl opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučen (např. řízení

sp. zn. I. ÚS 257/09

,

sp. zn. I. ÚS 467/09

,

sp. zn. I. ÚS 787/09

,

sp. zn. III. ÚS 291/09

,

sp. zn. IV. ÚS 424/09

,

sp. zn. III. ÚS 1204/10

,

sp. zn. II. ÚS 1778/10

,

sp. zn. II. ÚS 3730/13

atd., dostupná na http://nalus.usoud.cz/).

Stěžovatel je tedy již dostatečně poučen o tom, jaké náležitosti zákon pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje. Bylo proto ve vlastním zájmu navrhovatele, aby vady odstranil, resp. aby další jeho podání již tuto vadu neobsahovalo. Přístup navrhovatele, kdy naopak řízení prodlužuje tím, že vyčkává, až ho Ústavní soud vyzve k odstranění vad, nesvědčí o pečlivém zájmu navrhovatele o ochranu svých vlastních práv.

Podle ust. § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.

Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a v zákonné lhůtě, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.

Za těchto okolností Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. února 2014

Radovan Suchánek

soudce zpravodaj