Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 3063/13 ECLI:CZ:US:2013:4.US.3063.13.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal regarding separate calculation of trial costs in civil proceedings.

Geschäftsnummer IV.ÚS 3063/13
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Zdenek Jankovský against the Supreme Court's decision to dismiss his appeal. The petitioner argued that the Supreme Court erred by not aggregating the costs of the first and second-instance proceedings to determine the appeal's admissibility. The Court ruled that each trial stage is legally independent, meaning costs cannot be combined for admissibility thresholds, and the Supreme Court's interpretation was acceptable.

Legislator-Regeste

KI-generiert

Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 99/1963 Coll., Civil Procedure Code; The Constitutional Court holds that costs for separate trial stages must be calculated independently and cannot be aggregated to determine the admissibility of an appeal.

Schlagwörter

KI-generiert
Constitutional Court Civil Procedure Costs Appeal Admissibility Independent Proceedings Cost Aggregation Civil Procedure Code Constitutional Complaint

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court
Law No. 99/1963 Coll., Civil Procedure Code
Charter of Fundamental Rights and Freedoms

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert
Supreme Court of the Czech Republic, Judgment No. 30 Cdo 1609/2013-135
Regional Court in Prague, Judgment No. Ncp 2505/2010

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Vladimíra Sládečka, ve věci stěžovatele JUDr. Zdeňka Jankovského, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Jankovským, advokátem v Praze 2, Karlovo náměstí 15, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2013 č. j. 30 Cdo 1609/2013-135, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 4. 10. 2013 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost doplněná postupně tak, aby splňovala základní podmínky projednatelnosti na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), kladené. Stěžovatel se zejména s tvrzením porušení práva na soudní ochranu ve smyslu § 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž bylo pro nepřípustnost odmítnuto stěžovatelovo dovolání. Nejvyšší soud usoudil, že rozhodl-li vrchní soud jedním výrokem tak, že změnil výši nákladů řízení uloženou stěžovateli k zaplacení nalézacím soudem [takto stěžovateli uložená povinnost nedosahovala hranice 50.000,- Kč ve smyslu § 238 odst. 1 písm. d) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř.")], a jiným výrokem rozhodl o povinnosti stěžovatele hradit náklady odvolacího řízení [její výše rovněž nedosahovala kýžené hranice 50.000,- Kč], pak výši nákladů řízení, jež musí stěžovatel celkem uhradit, nelze pro účely navození přípustnosti dovolání sčítat.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. Podle § 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., musí být usnesení o odmítnutí návrhu písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

K věci samé Ústavní soud dodává, že Nejvyšším soudem naznačený výklad je akceptovatelný [srov. k tomu v širších souvislostech též usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 11. 2010 sp. zn. Ncp 2505/2010, byť toto rozhodnutí nebylo zcela jednoznačně přijato]. Nalézací i odvolací řízení jsou řízení samostatná, rozhoduje se o nich - i co se nákladů řízení týká - samostatně. Dovozuje-li stěžovatel přípustnost svého dovolání z ust. § 238 odst. 1 písm. g) o. s. ř., pak tato úvaha je poněkud nepřiléhavá; stěžovatel dostatečně nevysvětluje, jak by toto ustanovení mělo s jeho případem souviset [stěžovatel tak měl patrně na mysli odst. 2 § 238 o. s. ř. vztahující se ale k opětujícím se plněním nebo § 238 odst. 1 písm. g) o. s. ř. nazírá argumentem z opaku, aniž by si ovšem stanovil udržitelné hranice takového počínání].

Ústavní stížnost je proto zjevně neopodstatněná a Ústavní soud ji odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. listopadu 2013

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu