Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of lawyer representation despite prior warnings.
Tschechien (CZ)
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint because he filed the petition without a lawyer despite repeated prior warnings. The applicant argued for systemic political persecution, but the Court noted his history of ignoring mandatory representation requirements in similar cases. Consequently, the Court deemed further individual warnings ineffective and formally dismissed the request under the relevant statutory provision.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu; The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint without a hearing if the applicant repeatedly fails to comply with mandatory lawyer representation, even if prior warnings were given in identical circumstances.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Zdeňka Altnera, proti usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 2. 5. 2013 č. j. 46 Af 11/2012-44 a Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 7. 2013 č. j. 1 As 41/2013-30, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. V podání doručeném Ústavnímu soudu dne 25. 9. 2013 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů. Dále žádá, aby Ústavní soud rozhodl, že ve smyslu článku 7 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu bere na vědomí "rozsah a systematičnost politické perzekuce páchané Českou republikou v zájmu politické strany ČSSD", a aby vydal stanovisko, že "výkon soudní pravomoci k soudní perzekuci účastníků řízení před obecnými soudy v zájmu politických stran v souladu s čl. 5 Ústavy se obecným soudům všech stupňů zakazuje". Činí tak, aniž by byl pro toto řízení zastoupen advokátem na základě kvalifikované plné moci (viz § 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu").
2. Z mnoha dalších řízení o návrzích, jež stěžovatel v minulosti podal, se podává, že tento postup, jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem, volí, ačkoli byl o této podmínce řízení a postupu k jejímu splnění opakovaně poučen (viz věci ústavních stížností vedené pod
sp. zn. I. ÚS 1478/09
,
sp. zn. IV. ÚS 1796/09
,
sp. zn. I. ÚS 1966/09
,
sp. zn. III. ÚS 2141/09
,
sp. zn. IV. ÚS 2566/09
,
sp. zn. III. ÚS 2615/09
,
sp. zn. II. ÚS 2742/09
a další).
3. Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady); vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se uvedený nedostatek odstranit nezdaří.
4. Ústavní soud je však toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.
5. V souladu s tradičním hodnocením nedostatku zastoupení stěžovatele advokátem se tudíž Ústavní soud uchýlil i zde k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a soudkyní zpravodajkou stěžovatelův návrh bez jednání odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. září 2013
Kateřina Šimáčková, v. r.
soudkyně zpravodajka