Constitutional Court dismisses judge's constitutional complaint due to lack of standing under taxative law.
Tschechien (CZ)
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed a constitutional complaint filed by a judicial executor against a specific provision of the Civil Procedure Code. The applicant argued standing under Article 95 of the Constitution, but the Court held that the list of entitled applicants in the Constitutional Court Act is taxative and cannot be delegated. Consequently, the Court ruled that the applicant was clearly unauthorized to file the request.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu: The list of subjects entitled to file a constitutional complaint is taxative and cannot be delegated to other persons.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 11. července 2013 o návrhu Mgr. Kamila Brančíka, soudního exekutora se sídlem Hodonín, Sadová 15, na zrušení ustanovení bodu 4. čl. II. zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Podle platné právní úpravy, tj. ustanovení § 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), musí být usnesení o odmítnutí písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.
Stěžovatel podal návrh na zrušení ustanovení bodu 4. čl. II zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Obdobně jako ve svém jiném návrhu, který byl Ústavním soudem odmítnut (usnesení
sp. zn. Pl. ÚS 10/10
), se navrhovatel domnívá, že je jako soudní exekutor aktivně legitimován k podání návrhu na zrušení ustanovení zákona na základě čl. 95 odst. 2 Ústavy, resp. § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.
Ústavní soud dospěl ke stejnému závěru jako ve svém výše zmíněném rozhodnutí
sp. zn. Pl. ÚS 10/10
, na které v podrobnostech odkazuje. Mj. se na rozdíl od navrhovatele domnívá, že v tomto rozhodnutí je dostatečně vysvětleno, proč nemůže soudní exekutor návrh podat. Lze jen dodat, že výčet subjektů oprávněných podat návrh na zrušení (ustanovení) zákona uvedený v § 64 zákona o Ústavním soudu je taxativní, výkon tohoto oprávnění není možné na nikoho delegovat.
Na základě výše uvedeného soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.
Pro úplnost je třeba poznamenat, že Ústavní soud v daném případě nepovažoval za potřebné vyzývat stěžovatele k odstranění vad podání (tj. zejména doložení plné moci k zastoupení před Ústavním soudem).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. července 2013
JUDr. Vladimír Sládeček
soudce zpravodaj