Constitutional Court dismissed constitutional complaint for lack of jurisdiction over civil damages claims.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court rejected a constitutional complaint filed by a prisoner seeking damages for wrongful imprisonment. The petitioner argued he was wrongly identified as a perpetrator due to misunderstandings and requested 3 million CZK in compensation. The Court ruled that its constitutional mandate does not extend to adjudicating civil claims for non-property damages, leaving such matters to other state authorities.
Legislator-Regeste
KI-generiertčl. 2 odst. 3 Ústavy; čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod; The Constitutional Court lacks jurisdiction to decide on requests for monetary compensation or other non-property damages arising from the execution of criminal penalties, as such authority belongs to other public bodies.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti R. K., t. č. Věznice P. O. BOX 1/8, 789 53 Mírov, formulované jako žádost o náhradu škody, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 20. 6. 2013 stěžovatel brojil proti postupu Okresního soudu v Litoměřicích v řízení vedeném pod sp. zn. 5 T 12/2006, ve kterém byl uznán vinným trestným činem vydírání a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců. Stěžovatel též neuspěl s návrhem na obnovu řízení, neboť Okresní soud v Litoměřicích neshledal důvody obnovy podle ustanovení § 278 odst. 1 tr. řádu. Stěžovatel vyjádřil přesvědčení, že v důsledku řady nedorozumění byl nesprávně ztotožněn jako pachatel trestného činu, a proto požádal Ústavní soud o náhradu škody spojenou s výkonem trestu odnětí svobody ve výši 3 milionů Kč.
Po posouzení stížnostního žádání Ústavní soud shledal, že se jedná o návrh, k jehož projednání není příslušný; z tohoto důvodu nevyzýval stěžovatele k odstranění vady ústavní stížnosti spočívající v absenci povinného právního zastoupení [§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].
Ústavní soud se ve své činnosti řídí principem uplatňování státní moci jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), a nemůže tak překročit rámec předpisů, které vymezují jeho postavení a pravomoc. Článek 87 Ústavy ani zákon o Ústavním soudu neumožňují Ústavnímu soudu rozhodovat o návrhu na přiznání náhrady škody či jiné nemajetkové újmy spojené s výkonem trestu odnětí svobody, neboť tato pravomoc přísluší jiným orgánům veřejné moci.
Vzhledem k tomu, že návrh stěžovatele nepředstavoval žádný z případů, v nichž je Ústavní soud ve smyslu shora označených předpisů oprávněn rozhodovat, nezbylo, než ho pro nedostatek příslušnosti Ústavního soudu odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. června 2013
Milada Tomková, v. r.
soudce zpravodaj