Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 1020/13 ECLI:CZ:US:2013:1.US.1020.13.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal claiming arbitrary court costs allocation violates fundamental rights.

Geschäftsnummer I.ÚS 1020/13
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Martin Kocián against the Regional Court in Brno's decision on litigation costs. The applicant argued that the appellate court's refusal to award costs violated his rights under Article 36 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms, claiming the decision was arbitrary. The court found no violation because the appellate court's decision was based on valid reasons and did not act capriciously, thus the complaint was deemed obviously unfounded.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu: A constitutional complaint is rejected as obviously unfounded when the court finds no interference with fundamental rights or freedoms guaranteed by the constitutional order.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint litigation costs arbitrary decision fundamental rights appellate court Civil Procedure Code obč. soudního řádu

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
§ 150 obč. soudního řádu
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 9. dubna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Güttlera a Pavla Holländera ve věci navrhovatele Martina Kociána, zastoupeného Mgr. Dušanem Minaříkem, advokátem, advokátní kancelář se sídlem Brno, Slovákova 351/2, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. prosince 2012 č. j. 15 Co 147/2012-222, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výroku rozsudku, jímž Krajský soud v Brně změnil rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení a rozhodl o nákladech řízení odvolacího. Uvedl, že žaloba, směřující proti němu, byla zcela neúspěšná, a proto byl žalobce zavázán zaplatit mu náklady řízení. Žalobce podal proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání, odvolací soud ve věci samé rozhodnutí potvrdil, o nákladech řízení však výrok změnil tak, že žádnému z účastníků se právo na jejich náhradu nepřiznává, stejně pak rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Vyslovil přesvědčení, že odvolací soud neměl ve věci nákladů řízení aplikovat ustanovení § 150 obč. soudního řádu, když základní zásadou pro rozhodování o nich je zásada úspěchu v řízení, poukázal na judikaturu Ústavního soudu, vztahující se k rozhodování o nákladech řízení, které nesmí být libovolné - proto se napadenými výroky cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozsudku, zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Brně na základě odvolání žalobce přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně výroku o nákladech řízení, a přestože ve věci samé rozhodnutí potvrdil, výrok o nákladech řízení, jímž byl žalobce zavázán k jejich úhradě žalovanému, opodstatněně změnil tak, že žádnému z účastníků jejich náhradu nepřiznal. Okolnosti pro jejich nepřiznání stěžovateli, který se v řízení o žalobě, směřující proti němu, obhájil, vyčerpávajícím způsobem v odůvodnění rozhodnutí vyložil tak, že jeho rozhodnutí nelze považovat za libovolné či nahodilé, nýbrž za rozhodnutí, opírající se o zjištěné důvody hodné zvláštního zřetele, pro něž žalovanému soud výjimečně nemusel náhradu nákladů řízení přiznat (§ 150 obč. soudního řádu). Na odůvodnění rozsudku odvolacího soudu lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut (§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. dubna 2013

Ivana Janů v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu