Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 976/13 ECLI:CZ:US:2013:1.US.976.13.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as obviously unfounded regarding property ownership case.

Geschäftsnummer I.ÚS 976/13
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by Jiří Kanta against lower court rulings on property ownership. The applicant argued that the Supreme Court improperly dismissed his appeal without addressing key procedural violations and substantive legal issues. The Court found the complaint obviously unfounded because the Supreme Court had adequately reasoned its decision and the lower courts correctly assessed the facts and legal arguments.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu: The Constitutional Court may reject a constitutional complaint as obviously unfounded if the facts do not show a violation of fundamental rights or if the lower court's decision is sufficiently reasoned and supported by established case law.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint rejection obviously unfounded property ownership dispute procedural fairness violation Supreme Court review

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
§ 237 odst. 1 písm. c) obč. soudního řádu
§ 241a odst. 2 písm. b) obč. soudního řádu
c) a § 241a odst. 2 písm. b) obč. soudního řádu, a tím, že při projednávání věci soudem prvního stupně došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces, na rovnost účastníků, a že odvolací soud se řádně nevypořádal s jeho uplatněnými námitkami.
§ 212 obč. soudního řádu
Krajský soud v Plzni přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v souladu s § 212 obč. soudního řádu a důvodně shledal správně zjištěný skutkový stav a z tohoto pak učiněné správné právní závěry.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 8. dubna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Güttlera a Pavla Holländera ve věci navrhovatele Jiřího Kanty, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Veberem, advokátem, advokátní kancelář se sídlem Plzeň, Purkyňova 10, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu z 18. prosince 2012 č. j. 29 Cdo 805/2011-413, rozsudku Krajského soudu v Plzni z 16. září 2010 č. j. 14 Co 639/2009-373 a rozsudku Okresního soudu v Klatovech z 20. května 2009 č. j. 7 C 175/2007-322, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že jimi nebyla poskytnuta ochrana jeho ústavně zaručeným právům zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v čl. 4 Ústavy České republiky. Uvedl, že soud prvního stupně zamítl jeho žalobu na určení vlastnictví k označeným nemovitostem, Krajský soud v Plzni pak nevyhověl podanému odvolání, se závěry Okresního soudu v Klatovech se ztotožnil. Proto podal dovolání k Nejvyššímu soudu, jež odůvodnil odkazem na § 237 odst. 1 písm. c) a § 241a odst. 2 písm. b) obč. soudního řádu, a tím, že při projednávání věci soudem prvního stupně došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces, na rovnost účastníků, a že odvolací soud se řádně nevypořádal s jeho uplatněnými námitkami. S rozhodnutím Nejvyššího soudu, který dovolání odmítl pro nepřípustnost, se neztotožňuje, když podle jeho přesvědčení dostatečně označil skutečnosti, z nichž bylo možno dovozovat zásadní právní význam posuzované právní otázky, a proto mělo být rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumáno v rozsahu, v jakém bylo napadeno.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu státní moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí, zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud s poukazem na obsah rozsudku odvolacího soudu, na odůvodnění dovolání a na svou judikaturu, opodstatněně dovolání odmítl pro nepřípustnost. Nutno dodat, že rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 29 Cdo 1885/2009, na něž v odůvodnění dovolací soud také poukazuje, stěžovatel napadl 24. 9. 2010 ústavní stížností (

sp. zn. IV. ÚS 2774/10

), která byla dne 26. 10. 2010 Ústavním soudem odmítnuta pro neopodstatněnost. Krajský soud v Plzni přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v souladu s § 212 obč. soudního řádu a důvodně shledal správně zjištěný skutkový stav a z tohoto pak učiněné správné právní závěry. V odůvodnění rozhodnutí, kterým potvrdil výroky ve věci samé - zamítající žalobu stěžovatele na určení vlastnictví k označeným nemovitostem, se vypořádal se všemi námitkami žalobce uplatněnými v odvolání (mj. s jeho neopodstatněnou námitkou absolutní neplatnosti posuzované kupní smlouvy), a na toto odůvodnění lze proto v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. dubna 2013

Ivana Janů v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu