Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to failure to exhaust legal remedies.
Tschechien (CZ)
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Czech Products s.r.o. without a hearing. The applicant argued violations of legitimate expectations and fair trial rights regarding a civil judgment, but the Court found the complaint inadmissible because the applicant failed to file an appeal against the appellate court's decision. Consequently, the applicant had not exhausted all statutory legal remedies required before seeking constitutional review.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all statutory legal remedies, specifically by failing to file a timely appeal against the final decision of the appellate court.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl dne 9. dubna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatelky CZECH PRODUCTS, s. r. o., se sídlem v Kladně, Josefa Hory 1448, zastoupené Mgr. Vojtěchem Veverkou, advokátem se sídlem v Kladně, nám. Starosty Pavla 40, proti rozsudkům Městského soudu v Praze č. j. 3 Cm 10/2007-689 ze dne 6. dubna 2012 a Vrchního soudu v Praze č. j. 12 Cmo 334/2012-670 ze dne 30. ledna 2013, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatelka svou ústavní stížností ze dne 28. 3. 2013 napadá, s tvrzením porušení práva na legitimní očekávání dle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Dodatkový protokol"), práva na spravedlivý proces vyplývajícího z čl. 36 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i porušení čl. 11, čl. 26 a čl. 37 odst. 3 Listiny, čl. 4, 90, 95, 96 Ústavy ČR, v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů, jimiž nebylo vyhověno jeho žalobě na zaplacení částky 893 241 Kč s příslušenstvím, přitom v obsáhle rozepsaných důvodech ústavní stížnosti s odvoláním na judikaturu Nejvyššího soudu i Ústavního soudu vznáší vůči obecným soudům celou řadu detailních námitek proti jejich postupu i důvodům jejich rozhodnutí.
Ústavní soud se v prvé řadě zabýval otázkou přípustnosti ústavní stížnosti, a to s ohledem na novelizaci § 237 občanského soudního řádu a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, provedenou v obou případech zákonem č. 404/2012 Sb. K vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu totiž došlo po 1. lednu 2013, tedy za účinnosti nové právní úpravy, která je tak v souladu s přechodnými ustanoveními čl. II odst. 1 a 7 a čl. IV odst. 1 posledně uvedeného zákona, určující i pro posouzení přípustnosti dovolání nebo ústavní stížnosti proti tomuto rozhodnutí. Z důvodů podrobně rozvedených v rozhodnutí Ústavního soudu
sp. zn. III. ÚS 772/13
ze dne 28. 3. 2013, na něž se odkazuje, Ústavní soud po zjištění, že stěžovatel nepodal dovolání proti v záhlaví označenému rozhodnutí odvolacího soudu, učinil závěr, že v dané věci stěžovatel nevyčerpal všechny zákonem stanovené procesní prostředky k ochraně svého práva a jeho ústavní stížnost je tudíž nepřípustná (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ve znění zákona č. 404/2012 Sb.). Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustnou.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. dubna 2013
Pavel Holländer v. r.
soudce zpravodaj