Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding joinder of criminal cases violating fair trial rights.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Mark Švajner against the District Court's decision to join two criminal cases. The applicant argued that joining the cases would complicate the evidence situation and infringe upon his defense rights, citing specific articles of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The Court found the complaint manifestly unfounded because the statutory basis for joining cases does not violate the right to a lawful judge, and any procedural complications remain hypothetical.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 20 odst. 1 trestního řádu; § 23 odst. 3 trestního řádu: The joinder of criminal cases under statutory provisions does not violate the right to a lawful judge provided it remains within legal bounds and does not exhibit arbitrariness.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl dne 2. dubna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele Marka Švajnera, zastoupeného Mgr. Marií Klinerovou, advokátkou se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1, o ústavní stížnosti proti usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 21. prosince 2012 sp. zn. 5 T 18/2012, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatel napadl v záhlaví označené usnesení Okresního soudu Plzeň-město. Tamnímu soudu vytkl, že pokud došlo předmětným rozhodnutím dle § 23 odst. 3 trestního řádu za použití § 20 odst. 1 trestního řádu ke spojení v něm označených trestních věcí ke společnému projednání a rozhodnutí, bude tím značně zkomplikována důkazní situace a dojde ke krácení práv obhajoby, když spoluobviněný v jedné z trestních věcí (sp. zn. 5 T 18/2012) má současně postavení svědka v druhé z nich a totéž se týká i druhé spojené věci (původně vedené pod sp. zn. 5 T 108/2012). Pro tyto argumentačně blíže rozvedené výhrady se stěžovatel cítí být dotčen ve svých ústavně zaručených právech zakotvených v čl. 36 odst. 1, 2, čl. 37 odst. 1, 3 a čl. 40 odst. 3, 4 Listiny základních práv a svobod a domáhá se, aby Ústavní soud napadené usnesení obecného soudu nálezem zrušil.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně konstatoval, že mezi požadavky, jež vyplývají z článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, patří předvídatelnost a transparentnost obsazení soudu, čímž je vyloučen výběr soudců a soudů "ad hoc" (kupř. nálezy
sp. zn. III. ÚS 200/98
,
III. ÚS 293/98
,
I. ÚS 93/99
,
III. ÚS 29/01
,
IV. ÚS 307/03
,
I. ÚS 722/05
,
III. ÚS 2853/07
). Z pohledu práva na spravedlivý proces v naznačené souvislosti vyplývá ten důsledek, že aplikace konkrétních zákonných ustanovení (§ 20 odst. 1, § 23 odst. 3 trestního řádu), zakládajících možnost soudu spojit dosud samostatně vedené věci, nesmí vykračovat z rámce práva na zákonného soudce a vykazovat prvky svévole. Tuto v rozhodování obecného soudu, v němž došlo ke spojení věcí vedených pod sp. zn. 5 T 18/2012 a sp. zn. 5 T 108/2012, v nichž obou je stěžovatel obžalovaným, Ústavní soud jakkoli neshledal a stěžovatel ji ani nenamítá. Stěžovatelem předpokládané (případné) komplikace, spjaté s jím popsanou situací, jsou namítány (dosud) v hypotetické rovině, když bude na soudu a jeho primárním posouzení, jak se s touto procesní situací náležitě a ústavně souladným způsobem vypořádá.
Vycházeje z uvedeného, posoudil Ústavní soud návrh stěžovatele jako zjevně neopodstatněný a mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jej odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. dubna 2013
Ivana Janů
předsedkyně senátu Ústavního soudu