Constitutional Court dismisses judge impartiality claim based solely on procedural conduct during filing review.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court dismissed Ing. Roman Crkoň's claim that Judge Vojen Güttler was biased due to his procedural handling of a defective filing. Crkoň argued the twenty-day correction period and mandatory lawyer representation were punitive rather than mandatory, yet the court found no objective grounds to doubt the judge's impartiality. The court ruled that bias cannot be inferred merely from a judge's adherence to statutory procedures and the absence of any factual circumstances suggesting partiality.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 37 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Bias against a judge cannot be inferred solely from their procedural conduct during case review, and a claim must be based on objective circumstances that reasonably preclude an impartial approach.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Dagmar Lastovecké a Stanislava Balíka ve věci návrhu Ing. Romana Crkoně, advokátem nezastoupeného, prezentovaném jako ústavní stížnost, takto:
JUDr. Vojen Güttler, soudce Ústavního soudu, není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod
sp. zn. I. ÚS 288/13
.
Odůvodnění:
Ing. Roman Crkoň vznesl v rámci řízení iniciovaném svým formálně vadným návrhem námitku podjatosti soudce Ústavního soudu – soudce zpravodaje Vojena Güttlera. Námitku odůvodnil tím, že nesouhlasí s obsahem výzvy k odstranění vad návrhu (zejména dvacetidenní lhůtu k nápravě má za šibeniční a výzvou vyžadované zastoupení advokátem považuje za své právo a nikoliv povinnost), která je ve skutečnosti pouhou záminkou k odmítnutí podání.
Podle § 37 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, může účastník řízení prohlásit, že některého ze soudců odmítá, protože ho považuje za podjatého. Odmítnutí musí být odůvodněno. Odmítaný soudce je povinen se k odmítnutí vyjádřit.
Obecně je vyloučeno dovodit podjatost soudce z jeho procesního postupu v řízení. Námitka, aby mohla být úspěšná, se musí opírat o takové důvody, při jejichž existenci nelze rozumně předpokládat nestranný přístup soudce. Ze spisového materiálu vyplývá, že navrhovatel se dne 22. 1. 2013 obrátil na Ústavní soud s podáním nesplňujícím požadavky kladené zákonem o Ústavním soudu na ústavní stížnost. Soudce zpravodaj jej vyzval k nápravě, přičemž jej poučil, jak při tom postupovat. K nápravě byla poskytnuta lhůta 20 dnů od doručení výzvy. Na výzvu stěžovatel reagoval předmětnou námitkou. Podjatost tedy dovozuje právě z procesního postupu soudce ve věci. Navíc je evidentní, že soudce zpravodaj postupoval při zkoumání podmínek řízení zcela v intencích zákona o Ústavním soudu a objektivně nedal žádnou záminku ke zpochybňování své nestrannosti. Žádné skutečnosti, které by mohly vést k pochybnostem o nepodjatosti, nejsou známy ani soudci, jak sdělil ve svém vyjádření. Druhý senát Ústavního soudu proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. března 2013
Jiří Nykodým, v. r.
předseda senátu