Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 484/13 ECLI:CZ:US:2013:3.US.484.13.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirement.

Geschäftsnummer III.ÚS 484/13
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Pavel Černoty without a hearing or legal representation. The applicant argued for procedural delays but failed to satisfy the statutory condition requiring mandatory counsel under the Constitutional Court Act. The court dismissed the request because the applicant repeatedly ignored prior warnings about this requirement, rendering the procedural posture invalid.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the complainant fails to be represented by a lawyer, and repeated prior warnings negate the need for fresh notification.

Schlagwörter

KI-generiert
mandatory lawyer representation constitutional complaint admissibility procedural formal defect Constitutional Court Act legal counsel requirement

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Ústavní soud proto z důvodu nenaplnění podmínky povinného právního zastoupení advokátem návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatele Pavla Černoty, bez právního zastoupení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl dne 5. února 2013 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Aprk 41/2012-14 ze dne 27. 11. 2012, kterým byl zamítnut návrh stěžovatele na určení lhůty v řízení před Městským soudem v Praze, v němž mělo dle stěžovatele docházet k průtahům. Nejvyšší správní soud shledal, že Městský soud v Praze se nedopouští nečinnosti, jestliže stěžovatelovu žalobu postoupil Nejvyššímu správnímu soudu podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. Do doby, než bude o příslušnosti soudu rozhodnuto, nebylo lze ve věci určit lhůtu k provedení úkonu ve věci samé. Proti uvedeným závěrům Nejvyššího správního soudu brojil stěžovatel ústavní stížností.

Návrh trpěl závažnou formální vadou, která zároveň znemožňovala jakékoli hmotněprávní posouzení; nebyla naplněna podmínka podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (stěžovatel musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem).

Jak přitom vyplývá z desítek řízení o návrzích, jež stěžovatel v minulosti podal (od roku 2009 jde o téměř 300 podání), takovýto postup zvolil navzdory tomu, že byl opakovaně poučen o této podmínce řízení, resp. o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti (srov. např. řízení ve věci návrhu stěžovatele

sp. zn. I. ÚS 257/09

,

IV. ÚS 424/09

,

II. ÚS 289/11

,

I. ÚS 783/12

).

Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavních stížnostech není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

Ústavní soud proto z důvodu nenaplnění podmínky povinného právního zastoupení advokátem návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. února 2013

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj