Constitutional Court dismisses constitutional complaint against court costs ruling as clearly unfounded under constitutional law.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected a constitutional complaint filed by Mostecká bytová, a.s., challenging a district court's decision on litigation costs. The applicant argued that the partial award of costs violated her fundamental rights under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms and the Constitution, citing changes in the creditor's status. The court found no violation of rights because the lower court correctly awarded only necessary costs for effective legal representation, aligning with established Constitutional Court precedents.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is rejected as clearly unfounded if the Constitutional Court finds no interference with fundamental rights or freedoms guaranteed by the constitutional order.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl dne 12. února 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelky Mostecká bytová, a. s., se sídlem Most, Josefa Skupy 2522, zastoupené JUDr. Janem Růžkem, advokátem se sídlem Louny, Poděbradova 751, o ústavní stížnosti proti výroku o nákladech řízení rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 27. listopadu 2012 sp. zn. 13 C 126/2012, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatelka se cestou ústavní stížnosti domáhala zrušení výroku výše označeného rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení pouze ve výši 3 301,- Kč. Návrh odůvodnila tím, že se napadeným rozhodnutím, jímž jí nebyly přiznány náklady řízení v plné výši, cítí dotčena v právech zakotvených v článcích 36 odst. 1 a 37 odst. 2, 3 Listiny základních práv a svobod, v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod i v čl. 90 a 95 odst. 1 Ústavy České republiky. Poukázala na okolnosti, za nichž došlo ke změně v osobě věřitele, který nebyl schopen objektivně své právo uplatnit, a proto vyslovila přesvědčení, že se nálezy Ústavního soudu, na něž se soud v odůvodnění odvolal, dotýkaly jiných případů.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. V řízení o uplatněné pohledávce ve výši 1 017,- Kč s přísl. bylo žalobě vyhověno a o nákladech řízení žalované soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu - k náhradě byly přiznány náklady potřebné k účelnému uplatnění práva (tedy účelně vynaložené), jakož i v souladu s nálezy Ústavního soudu (
sp. zn. I. ÚS 3923/11
,
III. ÚS 3697/11
,
I. ÚS 4711/12
a další). Na odůvodnění rozsudku lze v dalším odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. února 2013
Ivana Janů
předsedkyně senátu Ústavního soudu