Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 301/13 ECLI:CZ:US:2013:1.US.301.13.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal claiming fair process rights violated regarding state housing cooperative membership. The Court finds no constitutional violation. The Court rejects the claim that the Supreme Court's reliance on established case law violated fair process rights. The Court concludes the lower courts provided sufficient reasoning and no constitutional violation occurred. The Court dismisses the appeal as clearly unfounded under the Constitutional Act on Constitutional Protection. The Court notes the Supreme Court correctly applied existing case law on state membership transfer. The Court emphasizes that well-reasoned decisions by lower courts preclude constitutional review. The Court upholds the Supreme Court's decision to reject the appeal based on precedent. The Court affirms that the appellant's arguments lack legal basis and fail to meet constitutional protection thresholds. The Court maintains that the procedural history was handled correctly without infringing fundamental rights.

Geschäftsnummer I.ÚS 301/13
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the housing cooperative against the Supreme Court's decision. The applicant argued that the Supreme Court violated their right to a fair process by relying on established case law regarding state membership in housing cooperatives. The Court found no evidence of a violation of fundamental rights or insufficient reasoning in the lower courts' decisions. Consequently, the Court rejected the complaint as clearly unfounded under the relevant provisions of the Constitutional Act on Constitutional Protection.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: The Constitutional Court may reject a constitutional complaint as clearly unfounded if the lower courts have provided exhaustive and sufficient reasoning, and no violation of fundamental rights or freedoms is evident from the record.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional protection fair process rights housing cooperative membership established case law clearly unfounded appeal supreme court precedent constitutional complaint dismissal

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert
29 Cdo 641/2012-54
29 Cdo 641/2012-54, takto:
14 Cmo 92/2010-43
14 Cmo 92/2010-43 ze dne 22.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 12. února 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele Bytového družstva Lehovec 904, se sídlem Praha-Hloubětín, Kukelská 904/3, zastoupeného JUDr. Petrem Vaňkem, advokátem se sídlem Praha 1, Palác YMCA, Na Poříčí 12, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. listopadu 2012 č. j. 29 Cdo 641/2012-54, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného usnesení s tím, že se rozhodnutím Nejvyššího soudu cítí dotčen v právu na spravedlivý proces, zakotveném v čl. 36 Listiny základních práv a svobod a současně navrhl, aby byla zrušena také předcházející rozhodnutí. Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze (č. j. 14 Cmo 92/2010-43 ze dne 22. 6. 2011), který změnil výrok soudu I. stupně, jímž bylo vyhověno jeho žalobě na určení, že žalovaná Česká republika není členem družstva a tuto žalobu zamítl, podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten je odmítl s tím, že v dovolání předestřená otázka byla již soudem řešena a napadené rozhodnutí je v souladu s jeho ustálenou judikaturou.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení odvolacího soudu a Nejvyššího soudu ČR zásah do práva, kterého se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud dovolání, kterým žalobce brojil proti rozsudku soudu II. stupně, poukazem na svou judikaturu vtahující se k přechodu členství v bytovém družstvu na stát na základě odúmrti, na soulad výroku odvolacího soudu s touto judikaturou a na obsah § 462 občanského zákona opodstatněně odmítl. Nutno dodat, že jak Nejvyšší soud, tak i Vrchní soud v Praze vyčerpávajícím způsobem svá rozhodnutí odůvodnily, a proto lze na tato odůvodnění v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. února 2013

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu