Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 213/13 ECLI:CZ:US:2013:3.US.213.13.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses complaint as clearly unfounded regarding court costs in civil proceedings.

Geschäftsnummer III.ÚS 213/13
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by GRATO spol. s r. o. against a district court ruling on litigation costs. The complainant argued for the invalidity of specific provisions in the Attorney's Tariff and the Civil Procedure Code, citing a pattern of similar rejections in her previous cases. The court rejected the complaint as clearly unfounded, relying on its established reasoning from numerous prior decisions without repeating the arguments.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint as clearly unfounded when the applicant's arguments have already been thoroughly examined and rejected in previous decisions.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint clearly unfounded litigation costs attorney tariff civil procedure code repeated rejection accessory claims

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 43 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 43 odst. 2 písm. b)
§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 5. února 2013 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Vladimíra Kůrky a soudců Jana Musila (soudce zpravodaje) a Pavla Rychetského ve věci ústavní stížnosti GRATO spol. s r. o., IČ: 41033281, se sídlem Mariánské Lázně, Palackého 796/57a, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 51/39, proti výroku II rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. října 2012 sp. zn. 160 EC 623/2010, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a návrhu na zrušení ustanovení § 3 odst. 1 bodu 1 až 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, za účasti Okresního soudu v Ostravě, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.

Odůvodnění:

I. Stěžovatelka se domáhá, pro důvody zevrubně v ústavní stížnosti uvedené, zrušení v záhlaví uvedeného rozsudečného výroku. Rozsudek byl vydán v občanskoprávním sporu mezi stěžovatelkou jako žalobkyní a žalovaným Petrem Kokešem o zaplacení částky 1.008,- Kč z titulu nezaplaceného jízdného v dopravním prostředku Dopravního podniku Ostrava. Stěžovatelce byla výrokem II rozsudku přiznána náhrada nákladů řízení v částce 2.229,- Kč.

Stejné či podobné výhrady proti náhradově nákladovým výrokům rozsudků nalézacího soudu, vydaných v obdobných sporech vedených stěžovatelkou, posuzoval Ústavní soud v desítkách řízení o ústavních stížnostech podaných stěžovatelkou v posledních měsících. Ústavní stížnost projednávanou pod

sp. zn. I. ÚS 988/12

Ústavní soud zamítl, v ostatních rozhodnutých věcech byly stěžovatelčiny návrhy odmítnuty jako zjevně neopodstatněné. Rozhodovací důvody, pro něž Ústavní soud nemohl argumentaci stěžovatelky přisvědčit, jsou pregnantně v citovaném nálezu i odmítacích usneseních Ústavního soudu vyloženy a jsou stěžovatelce i účastníku řízení nepochybně známy. Postačí proto na ně odkázat, neboť opakovat již mnohokráte řečené postrádá jakýkoliv smysl.

Jde-li o návrhy s ústavní stížností spojené, z předchozích "odmítavých" usnesení Ústavního soudu, vydaných ve stěžovatelčině věci, plyne, že jde o návrhy akcesorické, které sdílejí osud ústavní stížnosti (viz usnesení ze dne 9. 10. 2012

sp. zn. II. ÚS 3664/12

a ze dne 4. 10. 2012

sp. zn. III. ÚS 3487/12

), kterým ani nelze přiznat žádnou opodstatněnost (viz usnesení ze dne 8. 10. 2012

sp. zn. IV. ÚS 3477/12

). Bylo přitom i v tomto bodě zbytečné znovu opakovat to, co již bylo řečeno, a proto Ústavní soud stěžovatelku odkazuje na odůvodnění citovaných rozhodnutí.

Z těchto důvodů senát Ústavního soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl podanou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou, návrh na zrušení ustanovení § 3 odst. 1 bodu 1 až 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. a na zrušení ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu pak rovněž odmítl, a to podle § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 2 písm. a), event. § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. února 2013

Vladimír Kůrka v. r.

předseda senátu Ústavního soudu