Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 971/12 ECLI:CZ:US:2013:4.US.971.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal against bankruptcy judge recusal in incidental disputes based on prior precedent.

Geschäftsnummer IV.ÚS 971/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a company challenging a higher court's refusal to recuse a bankruptcy judge in an incidental dispute. The applicant argued that the judge's relationship with the bankruptcy administrator violated her right to a fair trial and contradicted a previous Constitutional Court ruling. The court dismissed the appeal because it found no reason to deviate from its established legal position that such systemic bias does not exist.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.; § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu: The Constitutional Court rejects constitutional complaints that contradict its own prior jurisprudence regarding the lack of systemic bias in bankruptcy judges handling incidental disputes.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint dismissal bankruptcy judge recusal incidental dispute bias systemic bias rejection fair trial rights

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
§ 74 zákona č. 182/1993 Sb.
§ 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Ústavnímu soudu tedy nezbylo než ústavní stížnost stěžovatelky odmítnout dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou.
§ 78 zákona o Ústavním soudu
Ústavní soud odkazuje na obsah napadeného usnesení i co do důvodů, pro něž nepostupoval dle § 78 zákona o Ústavním soudu.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 21. ledna 2013 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného v právní věci stěžovatelky DeniKo, s. r. o., se sídlem Kahovská 1704, Praha 4, zastoupené JUDr. Eliškou Vranou, advokátkou s adresou pro doručování: Hanzlík a partneři, Na Hřebenech II, 1718/8, Praha 4, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. Nco 37/2012-96 ze dne 20. 2. 2012, o návrhu na odklad vykonatelnosti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. Nco 37/2012-96 ze dne 20. 2. 2012 a o návrhu na zrušení § 160 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.

Odůvodnění:

I. Ústavnímu soudu byl dne 16. 3. 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze (dále jen "vrchní soud") a odkladu jeho vykonatelnosti dle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. V souladu s § 74 zákona o Ústavním soudu spojila stěžovatelka se svou ústavní stížností návrh na zrušení § 160 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Z obsahu ústavní stížnosti a z jejích příloh Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka vznesla v rámci řízení o žalobě na vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužníka, Pražského stavebního bytového družstva, námitku podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Kamily Balounové, a to mimo jiné i pro poměr této soudkyně k žalovanému insolvenčnímu správci. Stěžovatelka na základě nálezu Ústavního soudu

sp. zn. II. ÚS 369/04

ze dne 1. 2. 2005 dovozovala, že by o tzv. incidenčních sporech neměl rozhodovat insolvenční soudce, neboť jeho vztah k insolvečnímu správci není vztahem neutrálním, nýbrž vztahem vzájemné funkční závislosti a spolupráce. Vrchní soud nicméně argumentaci stěžovatelky nepřisvědčil a usnesením č. j. Nco 37/2012-96 ze dne 20. 2. 2012 rozhodl, že soudkyně JUDr. Kamila Balounová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci.

Proti usnesení vrchního soudu podala stěžovatelka ústavní stížnost, v níž namítala, že jeho vydáním došlo k porušení jejího ústavně zaručeného práva na soudní ochranu a spravedlivý proces dle čl. 1 Ústavy České republiky a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a práva na zákonného soudce dle čl. 38 odst. 1 Listiny, a to pro rozpor se závěry vyslovenými v již citovaném nálezu Ústavního soudu

sp. zn. II. ÚS 369/04

, který lze v principu vztáhnout i na zákon č. 182/2006 Sb.

II. Ústavní stížnost byla podána včas, byla přípustná a splňovala veškeré formální a obsahové náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu, bylo tedy možno přistoupit k přezkumu napadeného rozhodnutí.

Ústavní soud se otázkou, kterou stěžovatelka učinila předmětem ústavní stížnosti, zabýval v usnesení

sp. zn. I. ÚS 87/12

ze dne 17. 10. 2012 (dostupné na http://nalus.usoud.cz), přičemž dospěl k závěru, že nová právní úprava obsažená v zákoně č. 182/2006 Sb. již důvod podjatosti insolvenčního soudce v incidenčním sporu nezakládá. Ústavní soud neměl důvod se od tohoto právního názoru v nyní projednávané věci jakkoliv odchýlit, proto pro stručnost odkazuje na odůvodnění citovaného usnesení. Ústavnímu soudu tedy nezbylo než ústavní stížnost stěžovatelky odmítnout dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou.

Ústavní soud odkazuje na obsah napadeného usnesení i co do důvodů, pro něž nepostupoval dle § 78 zákona o Ústavním soudu. Ačkoliv v nyní projednávané věci stěžovatelka navrhla ke zrušení ustanovení § 160 odst. 2 insolvenčního zákona, zatímco ve věci

sp. zn. I. ÚS 87/12

bylo napadeno ustanovení § 160 odst. 1 téhož předpisu, oba návrhy směřovaly k témuž cíli, jímž bylo vyloučení insolvenčního soudce z rozhodování incidenčních sporů. Jelikož Ústavní soud stěžovatelkou tvrzené apriorní "systémové" podjatosti insolvenčního soudce v incidenčních sporech nepřisvědčil, odmítl návrh na zrušení části právního předpisu dle § 74 zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněný dle § 43 odst. 2 písm. a) a b) zákona o Ústavním soudu.

Osud ústavní stížnosti sdílí rovněž akcesorický návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. ledna 2013

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu