Concurrent constitutional complaint and appeal dismissed as inadmissible due to exhaustion of remedies requirement.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by ELTODO against a Supreme Court decision because the applicant had simultaneously filed an appeal. The court held that filing both remedies concurrently violates the exhaustion of remedies rule and risks contradictory judgments. Consequently, the appeal is treated as the final procedural step, rendering the constitutional complaint premature and inadmissible under the relevant statute.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb.; § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint filed concurrently with an appeal is inadmissible because the appeal constitutes the final exhaustion of remedies, preventing premature review to ensure legal certainty.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl dne 29. ledna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatelky ELTODO dopravní systémy s. r. o., IČ: 28233468, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha 4, zastoupené JUDr. Markem Nespalou, advokátem se sídlem Vyšehradská 21, 128 00 Praha 2, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. října 2012 č. j. 14 Cmo 237/2011-78, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností navrhovatelka napadla v záhlaví označené usnesení Vrchního soudu v Praze, přičemž s poukazem na blíže rozvedené výhrady tvrdila, že se jím cítí být dotčena ve svých ústavně zaručených základních právech zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práva základních svobod. V důsledku toho se domáhala, aby Ústavní soud předmětné usnesení nálezem zrušil.
Navrhovatelka ve svém návrhu Ústavnímu soudu sdělila, že současně s touto ústavní stížností podala (z opatrnosti) proti předmětnému usnesení Vrchního soudu v Praze i dovolání.
Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
Judikatura Ústavního soudu se ustálila na názoru, že současné podávání dovolání a ústavní stížnosti nemá oporu v ustanoveních zákona o Ústavním soudu a navíc není řešením, které by vyhovovalo požadavku právní jistoty. Věcným projednáním ústavní stížnosti by mohlo dojít k vydání dvou rozdílných rozhodnutí v téže věci (srov. v podrobnostech kupř. usnesení
sp. zn. IV. ÚS 234/11
, dostupné na stránkách http://nalus.usoud.cz).
Obdobný závěr vyplývá mj. i z usnesení ze dne 18. ledna 2007
sp. zn. IV. ÚS 393/06
[Sb. n. u., sv. 44, str. 755 (757)], kterým byla jako nepřípustná odmítnuta ústavní stížnost podaná souběžně s dovoláním.
Pokud tedy navrhovatelka svého práva podat mimořádný opravný prostředek využila, je nezbytné (pro tyto účely) jí podané dovolání považovat za poslední procesní prostředek, který zákon k ochraně jejího práva poskytuje. Z této procesně relevantní skutečnosti pak nelze než dovodit, že ústavní stížnost byla podána předčasně; jedná se tudíž o návrh nepřípustný podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s ustanovením § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Logickým důsledkem tohoto přístupu Ústavního soudu ovšem následně je a nutně i musí být, že navrhovatelce, jejíž návrh byl takto posouzen, posléze svědčí (přirozeně) nejen oprávnění napadnout ústavní stížností rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání, nýbrž (a především) též dobrodiní zachování lhůty (k podání ústavní stížnosti) obsažené v § 72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vzhledem k uvedenému bylo třeba rozhodnout, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. e), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. ledna 2013
Pavel Holländer
soudce zpravodaj