Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 167/13 ECLI:CZ:US:2013:3.US.167.13.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint and related requests as clearly unfounded regarding court costs.

Geschäftsnummer III.ÚS 167/13
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint and associated requests for annulment of legal provisions without a hearing. The plaintiff challenged a district court's ruling on litigation costs, arguing violations of constitutional rights and the constitutionality of the attorney fee schedule. The court rejected these claims as clearly unfounded, citing its previous decisions which established that the plaintiff's arguments regarding cost allocation were already thoroughly addressed and lacked merit.

Legislator-Regeste

KI-generiert

Law č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, § 43 odst. 2 písm. a) a b); The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint and related requests as clearly unfounded when the applicant's arguments have been previously rejected in similar proceedings and lack any reasonable basis.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint dismissal clearly unfounded request litigation costs allocation attorney fee schedule access to court rights procedural economy principle constitutional review scope

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 43 para. 2 letters a) and b)
Law No. 99/1963 Coll., Civil Procedure Code, § 202 para. 2
Law No. 17/2004 Coll., on the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms, Art. 90
Law No. 17/2004 Coll., on the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms, Art. 36 para. 1
Law No. 17/2004 Coll., on the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms, Art. 37 para. 2

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 24. ledna 2013 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Vladimíra Kůrky a soudců Jiřího Muchy a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky společnosti GRATO spol. s r. o., se sídlem Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou AK se sídlem Janáčkovo nábřeží 51/39, 150 00 Praha 5, proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. října 2012 č. j. 160 EC 350/2010-38, spojené s návrhem na zrušení ustanovení § 3 odst. 1 bodu 1., 2., 3. a 4. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů a dále ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Okresního soudu v Ostravě, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

I. Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 14. ledna 2013, se stěžovatelka domáhala zrušení výroku pod bodem II rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. října 2012 č. j. 160 EC 350/2010-38, kterým soud rozhodl o nákladech řízení, a to pro porušení čl. 90 Ústavy České republiky, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

Společně s ústavní stížností podala stěžovatelka návrh na zrušení v záhlaví uvedených ustanovení právních předpisů.

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. října 2012 č. j. 160 EC 350/2010-38 byla žalovanému Tomášovi Adamčíkovi uložena povinnost zaplatit žalobkyni (v řízení před Ústavním soudem "stěžovatelka") částku 1 008,- Kč s příslušenstvím (výrok pod bodem I) a dále byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 229,- Kč (výrok pod bodem II). Výrok o nákladech řízení okresní soud odůvodnil odkazem na nález Ústavního soudu ve věci

sp. zn. I. ÚS 3923/11

.

II. V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že okresní soud nesprávně posoudil otázku náhrady nákladů řízení.

Stejné či podobné výhrady proti náhradově nákladovým výrokům rozsudků nalézacího soudu vydaným v obdobných sporech vedených stěžovatelkou posuzoval Ústavní soud v desítkách řízení o ústavních stížnostech podaných stěžovatelkou v posledních měsících. Ústavní stížnost projednávanou pod

sp. zn. I. ÚS 988/12

Ústavní soud zamítl, v ostatních rozhodnutých věcech byly stěžovatelčiny návrhy odmítnuty jako zjevně neopodstatněné. Rozhodovací důvody, pro něž Ústavní soud nemohl argumentaci stěžovatelky přisvědčit, jsou pregnantně v citovaném nálezu i odmítacích usneseních Ústavního soudu vyloženy a jsou stěžovatelce nepochybně známy. Postačí proto na ně odkázat, neboť opakovat již mnohokráte řečené postrádá jakýkoliv smysl.

Jde-li o návrhy s ústavní stížností spojené, z předchozích "odmítavých" usnesení Ústavního soudu, vydaných ve stěžovatelčině věci, plyne, že jde o návrhy akcesorické, které sdílejí osud ústavní stížnosti (viz usnesení ze dne 9. října 2012

sp. zn. II. ÚS 3664/12

a ze dne 4. října 2012

sp. zn. III. ÚS 3487/12

, dostupné na http://nalus.usoud.cz/, stejně jako další rozhodnutí zde citovaná), kterým ani nelze přiznat žádnou opodstatněnost (viz usnesení ze dne 8. října 2012

sp. zn. IV. ÚS 3477/12

). Bylo by přitom i v tomto bodě zbytečné znovu opakovat to, co již bylo řečeno, a proto Ústavní soud stěžovatelku odkazuje na odůvodnění citovaných rozhodnutí.

Na základě těchto skutečností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl. Návrh na zrušení výše uvedených ustanovení právních předpisů Ústavní soud odmítl podle ust. § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s ust. § 43 odst. 2 písm. a), event. ust. § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. ledna 2013

Vladimír Kůrka v. r.

předseda senátu Ústavního soudu