Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to premature filing after appeal.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the applicant against lower court rulings. The applicant argued violations of fair trial and home rights, but the Court noted that a separate appeal had been lodged simultaneously, creating a procedural conflict. The Court ruled the complaint inadmissible because the appeal constituted the final procedural remedy, making the constitutional complaint premature under the relevant statute.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 72 odst. 3 a 4 zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if filed before the exhaustion of all statutory procedural remedies, including appeals that have not yet been decided or are pending.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu M. S., právně zastoupeného Mgr. Milanem Hadravou, advokátem se sídlem advokátní kanceláře Chomutov, Školní 3315, směřující proti rozsudkům Okresního soudu v Chomutově ze dne 9. května 2012, č.j. 3 T 35/2012-222, a Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. července 2012, č.j. 5 To 283/2012-257, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se obrátil na Ústavní soud se svým podáním ze dne 21. prosince 2012, označeným jako ústavní stížnost, v němž namítal porušení práva na spravedlivý proces, zakotveného v čl. 36 odstavci 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i v čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a práva na domovní svobodu, zakotveného v čl. 12 odstavcích 1 a 2 Listiny. V souladu s ustanovením § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozsudků.
Ústavní soud si k věci vyžádal trestní spis Krajského soudu v Chomutově, sp. zn. 3 T 35/2012. Dne 18. ledna 2013 však okresní soud Ústavnímu soudu sdělil, že ve věci bylo dne 17. prosince 2012 podáno dovolání, a proto s ohledem na ně nebyl spis postoupen Ústavnímu soudu.
Podmínka daná v ustanovení § 75 odstavce 1 zákona o Ústavním soudu vyžaduje před podáním ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odstavec 3 zákona o Ústavním soudu), s výjimkou návrhu na obnovu řízení a mimořádného opravného prostředku, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 75 odstavec 1, věta za středníkem, § 72 odstavec 4 zákona o Ústavním soudu).
Navrhovatel podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, čímž došlo v posuzované věci k jeho souběhu s ústavní stížností. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád navrhovatelce k ochraně jejího práva poskytuje (§ 75 odstavce 1 zákona o Ústavním soudu), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny tvrzený protiústavní stav napravit.
Ústavní soud opakovaně uvedl, že současné podávání dovolání a ústavní stížnosti nemá oporu v ustanoveních zákona o Ústavním soudu a navíc není řešením, které by vyhovovalo požadavku právní jistoty (viz obdobně usnesení ze dne 29. července 2011
sp. zn. I. ÚS 2162/11
a ze dne 21. února 2011
sp. zn. IV. ÚS 16/11
publikované na http//nalus.usoud.cz). Věcným projednáním ústavní stížnosti by mohlo dojít k vydání dvou rozdílných rozhodnutí v téže věci. Odmítnutí ústavní stížnosti pak nikterak právo navrhovatelky na případné posouzení napadeného rozhodnutí Ústavním soudem nenarušuje, neboť: "Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku (§ 72 odst. 3 a 4 zákona o Ústavním soudu)".
Pokud navrhovatel svého práva podat mimořádný opravný prostředek využil, je nezbytné podané dovolání považovat za poslední procesní prostředek, který zákon k ochraně jejích práv poskytuje. Z této skutečnosti pak nelze než dovodit, že ústavní stížnost byla podána předčasně, a proto Ústavní soud neshledal ani důvody pro přerušení řízení; jedná se tudíž o návrh nepřípustný podle ustanovení § 43 odstavce 1 písmeno e) ve spojení s ustanovením § 75 odstavce 1 zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. ledna 2013
Vlasta Formánková v.r.
soudkyně zpravodajka