Constitutional Court dismisses constitutional complaint for failure to meet mandatory lawyer representation requirement.
Tschechien (CZ)
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court dismissed the applicant's constitutional complaint without a hearing, citing repeated prior filings by the same party. The applicant argued that lower court decisions violated his fundamental rights and alleged the court's bias, while also requesting an extension of time to supplement the petition. The court rejected the request for further notice, noting that the applicant had been previously informed of the mandatory lawyer representation requirement under the Constitutional Court Act and that further warnings would be ineffective and formalistic.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.; § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu; If a party repeatedly files constitutional complaints without mandatory lawyer representation, the court may dismiss the petition without further notice if the party has been previously informed of this requirement.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl dne 16. ledna 2013 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu Ing. Přemysla Chmelaře, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel napadá podle obsahu návrhu "rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 8. 2012 č. j. 29 Co 253/2012-118 a Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2012 č. j. 32 Nc 935/2012-55" a tvrdí, že těmito rozhodnutími byla zasažena jeho ústavně zaručená základní práva a svobody. Navrhovatel současně uvedl, že návrh hodlá i nadále doplňovat, a proto žádá o poskytnutí odpovídající lhůty. V návrhu mimo jiné navrhovatel namítá podjatost všech soudců Ústavního soudu. K této námitce je třeba zdůraznit, že námitku podjatosti je třeba vznést vůči konkrétním soudcům, nelze do ní zahrnout všechny soudce Ústavního soudu.
Shodně jako v předchozích řízeních téhož navrhovatele Ústavní soud konstatuje, že navrhovatel se v minulém období opakovaně se svými návrhy obracel na tento orgán ochrany ústavnosti, přičemž evidentně ignoruje jeden z předepsaných předpokladů nutných k projednání ústavní stížnosti - povinné zastoupení advokátem (srov. § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). V řízeních o těchto návrzích byl opakovaně poučen o této podmínce řízení, jakož i o postupu vedoucímu k jejímu naplnění, stejně jako o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti. Není-li splněna podmínka povinného zastoupení v řízení před Ústavním soudem a při sepisu ústavní stížnosti advokátem, vyzývá (zpravidla) Ústavní soud stěžovatele.
Smyslem této výzvy a určení lhůty k odstranění vad podání podle § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách projednání věci Ústavním soudem. Z toho vyplývá, že pokud navrhovateli byly v předchozích řízeních poskytnuty takové informace, jež byly objektivně způsobilé zprostředkovat poučení, že se na Ústavní soud s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, jeví se setrvání požadavku na dalším poučení pro konkrétní řízení neefektivní a formalistické. Toto stanovisko Ústavního soudu je navrhovateli známé z předchozích rozhodnutí o jeho návrzích.
Za dané situace, v níž lze považovat za zcela neúčelné, aby Ústavní soud navrhovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání, Ústavní soud za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu projednávaný návrh soudcem zpravodajem odmítl, a to aniž by považoval za potřebné zabývat se včasností tohoto podání či vyčkávat případného odstranění vad návrhu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. ledna 2013
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj