Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 4898/12 ECLI:CZ:US:2013:2.US.4898.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of qualified attorney representation and procedural defects.

Geschäftsnummer II.ÚS 4898/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Pavel Černota against a Supreme Court decision, citing severe procedural deficiencies. The applicant failed to provide a lawyer with full power of attorney, a mandatory requirement under the Constitutional Court Act, and had previously submitted hundreds of similar defective complaints. The Court deemed repeated warnings to the applicant ineffective and dismissed the request as formalistic and unnecessary given the established pattern of non-compliance.

Legislator-Regeste

KI-generiert

Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 30 para. 1 and § 31 para. 2; The Constitutional Court rejects a constitutional complaint if the applicant is not represented by a lawyer with full power of attorney, and repeated warnings to the applicant do not cure the defect.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint qualified attorney full power of attorney procedural defect Constitutional Court Act dismissal of complaint legal representation

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele Pavla Černoty, proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 25 Cdo 2273/2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 28. 12. 2012 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí pro "aktuální zásah do práva na spravedlivý přezkum deklarovaného Ústavou".

Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti, a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších

předpisů, a konstatuje, že tomu tak není. Stěžovatel především není pro řízení o ústavní stížnosti zastoupen advokátem na základě kvalifikované plné moci (viz § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).

Z evidence Ústavního soudu je přitom patrno, že od roku 2007 stěžovatel podal již cca tři stovky ústavních stížností, z nichž řada trpěla stejnými vadami. K jejich odstranění pak byl v mnoha případech vyzýván s poučením o důsledcích jejich případného neodstranění v určené lhůtě, jakož i o náležitostech ústavní stížnosti i o dalších předpokladech pro její projednání.

Dle názoru Ústavního soudu, vyjádřeného opakovaně i ve věcech stěžovatele, v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.

V souladu s tradičním hodnocením nedostatku zastoupení stěžovatelů advokátem Ústavní soud za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. ledna 2013

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj