Constitutional Court dismisses constitutional complaint as clearly unfounded regarding court costs and attorney fees regulations.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by GRATO spol. s r. o. against a regional court's ruling on litigation costs. The applicant argued for the revocation of specific provisions in the Attorney's Tariff and the Civil Procedure Code, citing similar previously rejected complaints. The court rejected the arguments as clearly unfounded, noting that the applicant's legal basis was already thoroughly addressed and known in numerous prior decisions.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 43 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints that are clearly unfounded or merely repeat arguments already rejected in prior decisions must be dismissed without further examination.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Kůrky, soudce zpravodaje Jiřího Muchy a soudce Jana Musila o ústavní stížnosti stěžovatelky GRATO spol. s r. o., IČ 41033281, se sídlem Mariánské Lázně, Palackého 796/57a, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 51/39, proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. července 2012 sp. zn. 117 EC 309/2010-38 v části výroku o nákladech řízení a návrhu na zrušení ustanovení § 3 odst. 1 bodu 1 až 4 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, takto:
Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.
Odůvodnění
Pro důvody zevrubně v ústavní stížnosti vyložené domáhá se stěžovatelka zrušení v záhlaví uvedeného rozsudečného výroku.
Stejné či podobné výhrady proti náhradově nákladovým výrokům rozsudků nalézacího soudu vydaným v obdobných sporech stěžovatelkou vedených posuzoval Ústavní soud v řízeních o desítkách ústavních stížností v posledních měsících stěžovatelkou podaných. Ústavní stížnost projednávanou pod
sp. zn. I. ÚS 988/12
Ústavní soud zamítl, v ostatních rozhodnutých věcech byly stěžovatelčiny návrhy odmítnuty jako zjevně neopodstatněné. Rozhodovací důvody, pro něž Ústavní soud nemohl argumentaci stěžovatelky přisvědčit, jsou pregnantně v citovaném nálezu i odmítacích usneseních Ústavního soudu vyloženy a jsou stěžovatelce i účastníku řízení nepochybně známy. Postačí proto na ně odkázat, neboť opakovat již mnohokráte řečené postrádá jakýkoliv smysl.
Jde-li o návrhy s ústavní stížností spojené, z předchozích "odmítavých" usnesení Ústavního soudu, vydaných ve stěžovatelčině věci, plyne, že jde o návrhy akcesorické, které sdílejí osud ústavní stížnosti (viz usnesení ze dne 9. 10. 2012
sp. zn. II. ÚS 3664/12
a ze dne 4. 10. 2012
sp. zn. III. ÚS 3487/12
), kterým ani nelze přiznat žádnou opodstatněnost (viz usnesení ze dne 8. 10. 2012
sp. zn. IV. ÚS 3477/12
). Bylo přitom i v tomto bodě zbytečné znovu opakovat to, co již bylo řečeno, a proto Ústavní soud stěžovatelku odkazuje na odůvodnění citovaných rozhodnutí.
Z těchto důvodů Ústavní soud podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl podanou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou, návrh na zrušení ustanovení § 3 odst. 1 bodu 1 až 4 vyhlášky č. 484/2000 Sb. a ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu pak rovněž odmítl, a to podle § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 2 písm. a), event. odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. ledna 2013
Vladimír Kůrka v. r.
předseda senátu Ústavního soudu