Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 4481/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.4481.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint against Supreme Court's interpretation of road traffic law as not exceeding constitutional limits.

Geschäftsnummer I.ÚS 4481/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed a constitutional complaint filed by a petitioner against lower court decisions regarding road traffic law. The petitioner argued that the courts incorrectly interpreted specific sections of the Road Traffic Act, violating his constitutional rights. The court ruled that the Supreme Court's interpretation remained within acceptable bounds and did not constitute an unconstitutional excess of discretion.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.; The Constitutional Court does not review the interpretation of simple law unless it involves extreme excesses, and its complaints are dismissed if the lower courts' interpretation does not exceed acceptable limits.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint dismissal road traffic law interpretation Supreme Court review limits unconstitutional excess of discretion interpretation of simple law

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR
Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR].
čl. 81 a čl. 91 Ústavy ČR
Není vrcholem soustavy obecných soudů (čl. 81 a čl. 91 Ústavy ČR), tudíž ani řádnou další odvolací instancí.
§ 14 a násl. zákona č. 6/2002 Sb.
Nejvyššímu soudu, nikoliv Ústavnímu soudu, primárně výklad zákonných předpisů a sjednocování tohoto výkladu ex lege přísluší (§ 14 a násl. zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 18. prosince 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Gütlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, ve věci navrhovatele P. P., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Kadlečkem, advokátem se sídlem třída Karla IV. 502, 500 02 Hradec Králové, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2012 č. j. 7 Tdo 649/2012-17, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, ze dne 24. ledna 2012 sp. zn. 13 To 537/2011 a rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 13. října 2011 sp. zn. 4 T 158/2011, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů vydaná v jeho trestní věci a tvrdil, že jimi bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených práv, zakotvených v čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 3 a čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod. V podrobně rozvedeném návrhu stěžovatel popsal svůj postoj k interpretaci § 4 písm. a), § 21 odst. 1, § 22, § 23 odst. 1, § 24 odst. 1, § 53 odst. 2, § 54 odst. 2 a § 57 odst. 8 zákona č. 361/2000 Sb. [o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákona o silničním provozu), ve znění pro posouzení věci rozhodném], a to z pohledu skutkových okolností předmětné věci. V této souvislosti obecným soudům vytkl, že aplikovaný právní rámec nesprávně interpretovaly. V důsledku toho se posléze domáhal, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR]. Není vrcholem soustavy obecných soudů (čl. 81 a čl. 91 Ústavy ČR), tudíž ani řádnou další odvolací instancí. Z těchto důvodů není ani povolán k přezkumu interpretace a aplikace jednoduchého práva, nejde-li o extrémní excesy, přesahující pod aspektem zákazu svévole do ústavněprávní roviny [srov. nálezy

sp. zn. III. ÚS 126/04

,

III. ÚS 303/04

,

II. ÚS 539/02

,

IV. ÚS 221/04

a další (dostupné na stránkách http://nalus.usoud.cz)].

Porušení práv, jichž se stěžovatel dovolává, Ústavní soud neshledal.

Nejvyššímu soudu, nikoliv Ústavnímu soudu, primárně výklad zákonných předpisů a sjednocování tohoto výkladu ex lege přísluší (§ 14 a násl. zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Přiklonil-li se - stejně jako předtím nalézací i odvolací soud - Nejvyšší soud k závěru, který stěžovatel kritizuje, nutno říci, že jím učiněná interpretace nevykračuje z mezí akceptovatelné a takto ústavně souladným způsobem vyvozené interpretační alternativy. Je interpretací nestojící v rozporu s obsahem jak právní praxí, tak i doktrínou obecně akceptovaných výkladových metod (srov. kupř. nálezy

sp. zn. III. ÚS 303/04

,

III. ÚS 677/07

,

IV. ÚS 1181/07

), přičemž ani není v daném případě projevem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován (srov. nález

sp. zn. Pl. ÚS 85/06

).

Za této situace Ústavní soud stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. prosince 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu