Constitutional complaint dismissed due to formal defects and failure to correct them within extended deadlines.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint because the applicant failed to correct multiple formal and substantive defects within the prescribed time limits. Although the applicant repeatedly requested deadline extensions citing health issues and lawyer appointment delays, the court found these reasons insufficient given the applicant's ability to personally collect the notice and the lack of prompt action. Consequently, the court applied the relevant statutory provision to reject the complaint as inadmissible due to the applicant's persistent failure to remedy the identified flaws.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 34, § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 30, § 31, § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if it contains formal or substantive defects that are not removed within the time limit, even if extensions were requested, provided the applicant's conduct does not demonstrate a serious intent to cure the defects.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. J., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 6. 2012 č. j. 18 Co 92/2012-199, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 12. 9. 2012 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, v němž se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označeného usnesení obecného soudu, neboť jím byli on a J. L. "kráceni na vlastnických právech".
Navrhovatelovo podání nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků [§ 34, § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")] a pro řízení před Ústavním soudem nebyl navrhovatel zastoupen advokátem (§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu).
K odstranění formálních a obsahových nedostatků podání, jakož i nedostatku povinného zastoupení advokátem, byl navrhovatel veden písemnou výzvou, která mu byla doručena fikcí dne 8. 10. 2012 a následně si ji stěžovatel osobně vyzvedl u Ústavního soudu dne 31. 10. 2012. V ní byl též upozorněn, že nestane-li se tak ve lhůtě 30 dnů, bude návrh odmítnut. Dostalo se mu náležitého poučení, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, a jakými nedostatky oproti tomu trpí.
Tato lhůta byla k žádosti stěžovatele ze dne 31. 10. 2012 prodloužena do dne 30. 11. 2012 a poté do dne 14. 12. 2012, s upozorněním, že znovu již tak činěno nebude. V poslední den takto prodloužené lhůty stěžovatel opětovně požádal o prodloužení lhůty do dne 31. 1. 2013 s odůvodněním, že ve vyhovění výzvě Ústavního soudu mu bránila zdravotní překážka, která pominula dne 30. 11. 2012, přičemž na základě žádosti z téhož dne mu byla určena advokátka k zastoupení před Ústavním soudem, a to rozhodnutím České advokátní komory ze dne 5. 12. 2012, které však z důvodu nezdržování se na adrese uváděné při komunikaci s orgány veřejné moci převzal teprve dne 13. 12. 2012, a "s advokátem se teprve musí spojit".
Ústavní soud této již v pořadí třetí žádosti o prodloužení lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti nevyhověl. Skutečnost, že stěžovatel byl schopen si osobně u Ústavního soudu vyzvednout výzvu k odstranění vad ústavní stížnosti, přinejmenším zpochybňuje jím tvrzený stupeň závažnosti zdravotních překážek bránících včasnému vyhovění výzvě k opravě doplnění stížnosti. Též okolnost, že stěžovatel si v situaci opakovaného prodlužování stanovené lhůty nezajistil promptní doručování písemností, nesvědčí o jeho vážně míněné snaze v co nejkratším čase učinit své podání prostým vad.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel neodstranil vady svého podání ve lhůtě k tomu určené, Ústavnímu soudu nezbylo než postupovat podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh stěžovatele odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. prosince 2012
Vladimír Kůrka v. r.
soudce zpravodaj