Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 2260/12 ECLI:CZ:US:2012:2.US.2260.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as obviously unfounded due to prior execution stay order.

Geschäftsnummer II.ÚS 2260/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint as obviously unfounded without a hearing. The applicant argued that a court order enforcing an arbitration award violated her right to a fair process, but the lower courts had already stayed the execution due to lack of assets. The court determined that since the execution was halted, the alleged violation of procedural rights no longer existed, rendering the complaint baseless.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; If a stay of execution is granted prior to the enforcement of a judgment, a subsequent constitutional complaint alleging violation of fair trial rights based on that judgment is considered obviously unfounded.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint dismissal execution stay order fair trial rights arbitration award enforcement obviously unfounded complaint

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké (soudkyně zpravodajka) a Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti R. N., právně zastoupené Mgr. et Mgr. Pavlem Bartošem, advokátem se sídlem Železná 33, Beroun, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2012 sp. zn. 39 Co 524/2011, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podáním učiněným ve lhůtě dle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, neboť má za to, že jím bylo porušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina).

Napadeným usnesením městský soud potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 11. 10. 2011 č.j. 20 EXE 2737/2010-77, jímž byl prohlášen za vykonatelný na území ČR rozhodčí rozsudek vydaný slovenským Rozhodcovským súdom pri Rozhodcovskom inštitúte, s.r.o. a jímž byla nařízena exekuce na majetek stěžovatelky. Stěžovatelka v odvolání proti usnesení soudu prvního stupně uváděla, že nelze vykonat exekuci dle předloženého rozhodčího nálezu, neboť v jejím případě byla uzavřena rozhodčí doložka ve spotřebitelské věci. V takovém případě je rozhodčí doložka neplatná a k neplatnosti je nutno přihlédnout z úřední povinnosti ve všech řízeních, pokud by základem pro posuzování nároku v nich měla být práva a povinnosti z rozhodčí doložky vycházející. Současně uvedla konkrétní rozhodnutí soudů, nejen českých, ze kterých tento svůj názor čerpala. Odvolací soud však, aniž by se k judikátům jakkoli vyjádřil, pouze uvedl, že v exekučním řízení již není místo pro namítání neplatnosti rozhodčí doložky, resp. rozhodčího nálezu, a proto nelze k námitce stěžovatelky přihlédnout. Takovou námitku měla stěžovatelka uplatnit v řízení o zrušení rozhodčího nálezu.

Ústavní soud si k posouzení věci vyžádal příslušný spis, z něhož zjistil, že dne 1. 11. 2012 vydal Obvodní soud pro Prahu 2 usnesení, jímž exekuci na majetek stěžovatelky zastavil pro nedostatek majetku (výrok I.), oprávněnému uložil nahradit stěžovatelce náklady řízení (výrok II.) a soudnímu exekutorovi náklady exekuce (výrok III.). Proti usnesení podal oprávněný dne 27. 11. 2012 odvolání, a to pouze do výroků II. a III.

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost z hlediska kompetencí daných mu Ústavou, tj. z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti, který není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem nadřízeným obecným soudům a jako takový je oprávněn do jejich rozhodovací pravomoci zasahovat pouze za předpokladu, že nepostupují v souladu s principy obsaženými v hlavě páté Listiny.

V dané věci stěžovatelka využila možnosti, jež jí dává právní řád a navrhla zastavení exekuce. Soud jejímu návrhu vyhověl a exekuci zastavil. Vzhledem k tomu, že zastavením exekuce pozbylo podkladu napadené usnesení Městského soudu v Praze o jejím nařízení, jímž mělo dle stěžovatelky být porušeno její ústavně zaručené právo, dospěl Ústavní soud k závěru, že v dané situaci je nutno pohlížet na ústavní stížnost jako na zjevně neopodstatněnou a jako takovou ji mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. prosince 2012

Stanislav Balík

předseda senátu