Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 3555/12 ECLI:CZ:US:2012:4.US.3555.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal over court proceedings suspension due to invalid payment stamps.

Geschäftsnummer IV.ÚS 3555/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the applicant's constitutional complaint regarding the suspension of appellate proceedings. The applicant argued that a court summons regarding invalid payment stamps was never received, yet the appellate court confirmed the lower court's decision to halt the case. The court found the complaint unfounded because the applicant's signature on the file confirmed receipt of the summons, and the lower courts provided sufficient reasoning for their procedural actions.

Legislator-Regeste

KI-generiert

Zákon o Ústavním soudu; Listina základních práv a svobod: Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, pokud stěžovatel podepsal dokument potvrzující doručení výzvy, aniž by došlo k zásahu do jeho ústavně zaručených práv.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint dismissal procedural suspension court summons receipt payment stamps validity unjustified constitutional appeal

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court
Charter of Fundamental Rights and Freedoms, Article 4, Section 4
S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak Ústavní soud uzavírá, že k žádnému zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele nedošlo, a proto mu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst.
Charter of Fundamental Rights and Freedoms, Article 36
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court, Section 43, Paragraph 2, Letter a)
S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak Ústavní soud uzavírá, že k žádnému zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele nedošlo, a proto mu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst.
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court, Section 43, Paragraph 3
S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak Ústavní soud uzavírá, že k žádnému zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele nedošlo, a proto mu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudkyně Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatele L. M., zastoupeného Mgr. Lucií Brusovou, advokátkou advokátní kanceláře se sídlem v Brně, Masná 8, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 10 Cmo 8/2012-476 ze dne 31. května 2012 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel s odkazem na porušení čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a práva na spravedlivý proces a přístupu k soudu zaručeného čl. 36 Listiny domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí.

Z předložené ústavní stížnosti a ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 12 Cm 29/2002 (dále jen "spis") Ústavní soud zjistil, že Krajský soud v Ostravě usnesením č. j. 12 Cm 29/2002-461 ze dne 21. prosince 2011 zastavil podle ust. § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích pro nezaplacení soudního poplatku odvolací řízení o odvolání stěžovatele proti výrokům II. a V. rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 12 Cm 29/2002-424 ze dne 23. června 2011 a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. K odvolání stěžovatele Vrchní soud v Olomouci usnesením č. j. 10 Cmo 8/2012-476 ze dne 31. května 2012 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že Krajský soud v Ostravě jej vyzval v roce 2012 k úhradě soudního poplatku za podané odvolání ve výši 2.000,- Kč. Stěžovatel poplatek ve lhůtě neuhradil, proto usnesením, které stěžovatel obdržel dne 22. prosince 2012, bylo odvolací řízení pro neuhrazení soudního poplatku zastaveno. Stěžovatel však proti němu podal odvolání a během odvolací lhůty poplatek na adresu soudu v kolcích uhradil, čímž považoval své povinnosti v odvolacím řízení za splněné. Po několika měsících, kdy měl stěžovatel za to, že řádně běží dál odvolací řízení, obdržel ústavní stížností napadené usnesení, kterým Vrchní soud v Olomouci řízení zastavil s tím, že stěžovatel sice uhradil vyměřený poplatek, avšak vylepené kolky byly již neplatné. Podle odůvodnění tohoto usnesení Krajský soud v Ostravě měl sice v lednu 2012 stěžovatele vyzvat, aby vadu neplatných kolků odstranil doplněním kolků platných, na to ale stěžovatel údajně neměl nereagovat (a proto tedy Vrchní soud v Olomouci řízení zastavil).

Stěžovatel namítá, že poté, kdy dne 4. ledna 2012 uhradil na adresu soudu poplatek v kolcích, již žádnou výzvu od Krajského soudu v Ostravě v této věci neobdržel a pokud takovou výzvu soud posílal, tak ji stěžovatel do své dispozice nikdy nedostal. Pokud by totiž takovou výzvu obdržel, ihned by vyměnil kolky neplatné za kolky platné.

Ústavní soud přezkoumal v záhlaví citované rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Důvody, pro které Vrchní soud v Olomouci zastavil odvolací řízení o stěžovatelově odvolání v odůvodnění svého rozhodnutí v dostatečném rozsahu, logicky, přehledně a srozumitelně vysvětluje, přičemž veškeré skutečnosti, na nichž je toto odůvodnění založeno, jsou obsaženy ve spise. To platí též o usnesení, jímž byl stěžovatel v lednu r. 2012 vyzván v dodatečně stanovené lhůtě k zaplacení soudního poplatku za odvolání, který nebyl řádně uhrazen z důvodu neplatnosti stěžovatelem použitých kolků. Ačkoli stěžovatel tvrdí, že takovou výzvu nikdy do své dispozice nedostal, je ve spise obsažen doklad o jejím převzetí dne 20. ledna 2012 osobou stěžovatele. Tím je tedy námitka, na které stěžovatel založil svoji ústavní stížnost, vyvrácena.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak Ústavní soud uzavírá, že k žádnému zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele nedošlo, a proto mu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 5. prosince 2012

Vlasta Formánková v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu