Constitutional Court dismisses constitutional complaint for formal defects and failure to comply with mandatory legal representation requirements.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint for formal defects and failure to adhere to mandatory legal representation rules. The applicant submitted a new complaint labeled as a repetition of a previously rejected one, despite being explicitly warned about the necessity of legal counsel and the consequences of non-compliance. The court rejected the request because the applicant ignored prior warnings and failed to correct the formal irregularities within the prescribed timeframe.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.; § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint must comply with formal requirements including mandatory legal representation; failure to cure these defects results in dismissal.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 27. listopadu 2012 ve věci navrhovatele M. S., o návrhu ze dne 14. listopadu 2012, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Dne 14. listopadu 2012 obdržel Ústavní soud podání, v rubrice též navrhovatelem označené jako "opakování mých ústavních stížností jako nová ÚS-3", jímž navrhovatel brojil proti blíže popsanému úřednímu postupu a rozhodovací činnosti orgánů veřejné moci s tvrzením, že bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených základních práv.
Návrh obsahoval formální vady, a to především z pohledu požadavku obsaženého v § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Z předchozího řízení před Ústavním soudem ve věci
sp. zn. I. ÚS 1010/12
, v němž byl návrh navrhovatele usnesením ze dne 12. září 2012 pro formální vady odmítnut, byl navrhovatel dostatečně poučen o formálních náležitostech ústavní stížnosti, a to včetně povinného právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem ve smyslu § 30 odst. 1 citovaného zákona. Již ve výzvě ze dne 4. května 2012 byl rovněž poučen i o tom, že stran právního zastoupení je nutno (v jeho tvrzené sociální situaci) se obrátit na Českou advokátní komoru a žádat o zajištění právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem. Naposledy se tak stalo v souvislosti s (tehdejším) prodloužením lhůty k zajištění zastoupení advokátem, kdy byl současně opět poučen v přípise ze dne 18. července 2012 o tom, že neodstranění vad návrhu ve stanovené lhůtě je důvodem k jeho odmítnutí ve smyslu § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona.
V důsledku toho, že výzva k odstranění vad návrhu by za dané situace, kdy stěžovatel sám označuje nynější návrh jako "opakování" ústavních stížností, postrádala z pohledu jejího účelu rozumný smysl, Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodl, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, per analogiam].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. listopadu 2012
Pavel Holländer
soudce zpravodaj