Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 4260/12 ECLI:CZ:US:2012:2.US.4260.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirements under the Constitutional Court Act.

Geschäftsnummer II.ÚS 4260/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the applicant's request to annul the Supreme Administrative Court's decision. The applicant repeatedly failed to satisfy formal requirements, specifically the mandatory obligation to be represented by a lawyer as required by the Constitutional Court Act. The Court deemed further warnings ineffective given the applicant's prior history and lack of justification for non-compliance.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30, § 31, § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to comply with the mandatory requirement of legal representation by a lawyer.

Schlagwörter

KI-generiert
mandatory lawyer representation constitutional complaint admissibility Constitutional Court Act formal requirements compliance inadmissible constitutional complaint

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 30 and § 31 of the Act on the Constitutional Court
§ 43 paragraph 1 letter a) of the Act on the Constitutional Court
§ 43 paragraph 3 of the Act on the Constitutional Court

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci návrhu P. Č., bez zastoupení, na zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 As 121/2012 ze dne 4. září 2012 takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Podaným návrhem se navrhovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Třebaže však byl dosud navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (viz např. ve věci vedené u Ústavního soudu pod spisovou značkou IV. ÚS 1640/12), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl materiálně ani formálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn. Vyzývat stěžovatele k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů stěžovateli z předchozích řízení známých neefektivní a formalistické, a to navzdory jeho nynějšímu tvrzení, jinak nijak nepodloženému, že dochází ke "střetu zájmů" advokátů. Stěžovatel přitom ani neuvedl, jaké důvody zvláštního zřetele hodné mu brání v tom, aby dostál požadavku obligatorního zastoupení advokátem.

Za takových okolností tudíž Ústavní soud přikročil k odmítnutí ústavní stížnosti za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 14. listopadu 2012

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj