Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 3864/12 ECLI:CZ:US:2012:2.US.3864.12.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed due to failure to comply with mandatory lawyer representation requirement for legal entities.

Geschäftsnummer II.ÚS 3864/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the legal entity Moravia Shop Invest against a Supreme Court decision. The applicant argued that lower courts violated her rights by rejecting her claim due to a lack of passive legitimacy, asserting she was a bona fide owner of the disputed properties. The court rejected the complaint because the applicant failed to meet the formal requirement of mandatory legal representation by a lawyer, a condition the applicant had repeatedly violated in previous submissions.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: A legal entity must be represented by a lawyer in proceedings before the Constitutional Court; failure to comply with this mandatory requirement results in the dismissal of the complaint.

Schlagwörter

KI-generiert
mandatory lawyer representation legal entity procedural rights Constitutional Court formalities passive legitimacy rejection dismissal of constitutional complaint

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatelky MORAVIA SHOP INVEST, s. r. o., IČ: 25124986, se sídlem Václavské nám. 66, 110 00 Praha 1, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. srpna 2012 sp. zn. 22 Cdo 3404/2010, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl dne 9. října 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. srpna 2012 (22 Cdo 3404/2010-131). Stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdila, že pravomocnými rozhodnutími soudů byla porušena základní práva stěžovatelky, která jsou zaručena ústavním pořádkem, a to konkrétně čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

V řízení u Městského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 11 Cm 87/2009 byla zamítnuta žaloba stěžovatelky o zaplacení 66 158 000 Kč s přísl. a bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 24. února 2009 (1 Cmo 76/2009) potvrdil rozsudek soudu nalézacího a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka dovolání, které bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. srpna 2012 (22 Cdo 3404/2010-131).

Stěžovatelka se domnívá, že závěry obecných soudů jsou nesprávné, když zamítly její žalobu z důvodu nedostatku pasivní legitimace žalované. Stěžovatelka jednala v dobré víře a byla i oprávněným držitelem nemovitostí, čemuž svědčil vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí v rozhodném období. V uvedeném řízení uplatnila i nároky z titulu zhodnocení i investic, ale její žalobě nebylo vyhověno. Stěžovatelka navrhla Ústavnímu soudu, aby znovu posoudil otázku, zda bylo zachováno právo stěžovatelky na spravedlivý proces a v případě důvodnosti ústavní stížnosti napadené rozhodnutí zrušil.

Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny všechny formální předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a dospěl k závěru, že tomu tak není. Dle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.

Podání také zjevně nebylo sepsáno advokátem a nebyla k němu přiložena plná moc zvolenému advokátovi. Protože šlo o podání nesplňující formální podmínky ústavní stížnosti předepsané zákonem o Ústavním soudu (§ 30 odst. 1), byly stěžovatelce jeho formální vady vytknuty a současně jí byla stanovena, pod následky plynoucími z ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, lhůta k odstranění vad podání v trvání 20 dnů.

Stěžovatelka nerespektovala ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jež ukládá fyzickým i právnickým osobám v řízení před Ústavním soudem povinné zastoupení advokátem. Z provedeného lustra Ústavního soudu bylo zjištěno, že stěžovatelka podala od roku 2005 Ústavnímu soudu celou řadu ústavních stížností (čtrnáct); je dostatečně poučena, jaké náležitosti zákon k podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje.

Výzva k odstranění vad, jak je o ní zmínka, byla stěžovatelce doručena 15. října 2012 a ve lhůtě stanovené Ústavním soudem (tj. do 4. listopadu 2012) vytknuté vady neodstranila. Ústavnímu soudu nezbylo, než ve věci rozhodnout odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Poučení : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 8. listopadu 2012

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj