Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 3966/12 ECLI:CZ:US:2012:4.US.3966.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint and annulment request as clearly unfounded regarding court costs. The court rejects the claim based on established precedent and statutory provisions. The decision upholds the existing legal framework for legal fees. The ruling emphasizes that repeated arguments lack merit. The court finds no constitutional violation in the costs regulation. The judgment confirms the validity of the fee schedule. The case concludes with a clear dismissal of all requests. The outcome reinforces judicial independence in cost allocation. The decision serves as a final resolution for the parties involved.

Geschäftsnummer IV.ÚS 3966/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint and the associated request to annul specific provisions regarding court costs. The applicant, GRATO spol. s r. o., argued against the fixed fee rates set by the Ministry of Justice and the Civil Procedure Code, citing similar unsuccessful challenges in previous cases. The court rejected the arguments as clearly unfounded, noting that the applicant's claims had already been thoroughly examined and rejected in numerous prior decisions without merit.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The Constitutional Court dismisses a constitutional complaint and annulment request as clearly unfounded when the applicant's arguments have already been comprehensively addressed and rejected in numerous prior decisions.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint dismissal court costs regulation clearly unfounded claim annulment request rejection legal fee schedule validity precedent reliance civil procedure costs

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Z výše vyložených důvodů odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
§ 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s ustanovením § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Miloslava Výborného a soudkyně zpravodajky Michaely Židlické o ústavní stížnosti stěžovatelky GRATO, spol. s r. o., se sídlem Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou, AK se sídlem Janáčkovo nábřeží 39/51, 150 00 Praha 5, proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. 7. 2012 č. j. 158 EC 168/2010-46 spojené s návrhem na zrušení ustanovení § 3 odst. 1 bodů 1. až 4. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazb0y výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, a ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

Pro důvody zevrubně v ústavní stížnosti vyložené domáhá se stěžovatelka zrušení v záhlaví uvedeného rozsudečného výroku. Stejné či podobné výhrady proti náhradově nákladovým výrokům rozsudků nalézacího soudu vydaných v obdobných sporech stěžovatelky posuzoval Ústavní soud v řízeních o desítkách ústavních stížností v posledních měsících stěžovatelkou podaných. Ústavní stížnost projednávanou pod

sp. zn. I. ÚS 988/12

Ústavní soud zamítl, v ostatních rozhodnutých věcech byly stěžovatelčiny návrhy odmítnuty jako zjevně neopodstatněné.

Rozhodovací důvody, pro něž Ústavní soud nemohl argumentaci stěžovatelky přisvědčit, jsou pregnantně v citovaném nálezu i odmítacích usneseních Ústavního soudu vyloženy a jsou stěžovatelce i účastníku řízení nepochybně známy. Postačí proto na ně odkázat, neboť opakovat již mnohokráte řečené postrádá jakýkoliv smysl.

Derogační návrhy byly odmítnuty z důvodů, které Ústavní soud vyložil již v (stěžovatelce též známém) usnesení

sp. zn. IV. ÚS 3477/12

.

Z výše vyložených důvodů odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Návrh na zrušení ustanovení § 3 odst. 1 bodů 1. až 4. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. a na zrušení ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. odmítl dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s ustanovením § 43 odst. 1 písm. c) téhož zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. listopadu 2012

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu