Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 2882/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.2882.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as obviously unfounded regarding civil litigation standing.

Geschäftsnummer I.ÚS 2882/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected a constitutional complaint filed by Frenn Trading B.V. against civil judgments denying its claim for debt repayment. The applicant argued that lower courts incorrectly denied his active standing as a creditor due to alleged defects in the assignment agreement. The court found no violation of fundamental rights because the Supreme Court's dismissal of the appeal was based on established case law and statutory requirements for claim certainty.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is rejected as obviously unfounded when the Constitutional Court finds no interference with fundamental rights or freedoms guaranteed by the constitutional order.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint rejection active standing in civil proceedings assignment of claims fundamental rights violation obviously unfounded complaint

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 212 a § 212a občanského soudního řádu
Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce rozsudek Městského soudu v Praze, kterým byla žaloba z výše uvedených důvodů zamítnuta, přezkoumal v souladu s § 212 a § 212a občanského soudního řádu a opodstatněně s odkazem na obsah skutkových zjištění učiněných na základě soudem I.
§ 524 a násl. občanského zákona
Nejvyšší soud, který odmítl dovolání žalobce (nyní stěžovatele) jako nepřípustné poukazem na svou judikaturu a na obsah § 524 a násl. občanského zákona, se v odůvodnění usnesení ze dne 25.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 17. října 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, ve věci navrhovatele Frenn Trading B. V. se sídlem Amsterdam, Strawinskylaan 965 WTC, Nizozemské království, zastoupeného prof. JUDr. Miroslavem Bělinou, advokátem se sídlem Praha 5, Karla Engliše 6, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. dubna 2012 č. j. 32 Cdo 2380/2010-353, rozsudkům Vrchního soudu v Praze ze dne 10. června 2009 č. j. 9 Cmo 60/2009-311 a Městského soudu v Praze ze dne 9. dubna 2008 č. j. 18 Cm 75/2000-264, ve znění opravného usnesení ze dne 22. ledna 2009 č. j. 18 Cm 75/2000-299, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že dle něj jimi došlo k porušení jeho základních práv definovaných v čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že Městský soud v Praze zamítl žalobu o zaplacení částky 18 187 254,10 Kč s příslušenstvím, směřující proti žalovaným společnostem, po nichž tak vymáhal pohledávku získanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 17. prosince 2003 s Agrobankou Praha, a. s. v likvidaci, když žalovaným byl postup pohledávky oznámen. Jmenovaný soud odůvodnil své rozhodnutí mj. tím, že se mu jako žalobci nepodařilo prokázat, že došlo k platnému postoupení pohledávky a že je tak aktivně věcně legitimován v projednávané věci. Stejný závěr učinil i Vrchní soud v Praze, který rozsudek soudu I. stupně potvrdil. Proti jeho rozhodnutí podal stěžovatel dovolání, to však Nejvyšší soud České republiky odmítl jako nepřípustné, když v odůvodnění svého usnesení vyslovil, že závěr soudu II. stupně, podle něhož on jako žalobce není věřitelem sporné pohledávky a není ve sporu proto aktivně legitimován, je správný. V tomto závěru odkázal Nejvyšší soud na svou judikaturu týkající se smlouvy o postoupení pohledávky a její určitosti. Podle jeho přesvědčení k nabytí pohledávky došlo dle smlouvy, kde byla tato dostatečně určitě identifikována, když takto ji hodnotil Nejvyšší soud i ve svém usnesení ze dne 27. dubna 2005 ve věci sp. zn. 29 Odo 437/2005.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud, který odmítl dovolání žalobce (nyní stěžovatele) jako nepřípustné poukazem na svou judikaturu a na obsah § 524 a násl. občanského zákona, se v odůvodnění usnesení ze dne 25. dubna 2012 vyjádřil k podstatným náležitostem smlouvy o postoupení pohledávky, k požadavku její určitosti, jakož i k obsahu předmětné smlouvy o postoupení pohledávky, na základě níž pak soudy I. a II. stupně žalobě a odvolání žalobce nevyhověly pro nedostatek jeho aktivní legitimace v řízení o zaplacení tvrzené pohledávky. Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce rozsudek Městského soudu v Praze, kterým byla žaloba z výše uvedených důvodů zamítnuta, přezkoumal v souladu s § 212 a § 212a občanského soudního řádu a opodstatněně s odkazem na obsah skutkových zjištění učiněných na základě soudem I. stupně provedených důkazů jeho rozsudek potvrdil, toto své rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem odůvodnil, a proto lze v dalším na ně odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů] a pro toto rozhodnutí nebylo již trváno na odstranění vady plné moci.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 17. října 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu