Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 2450/12 ECLI:CZ:US:2012:3.US.2450.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint for late filing and as obviously unfounded regarding court fee exemptions.

Geschäftsnummer III.ÚS 2450/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint against lower court decisions denying exemption from court fees. The applicant argued improper service of documents, but the Court found the complaint against fee exemption rulings was filed after the statutory deadline. Furthermore, the Court deemed the complaints against the subsequent suspension of proceedings and confirmation of those decisions as obviously unfounded due to proper legal reasoning and factual accuracy by the lower courts.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu: Constitutional complaints filed after the statutory deadline are rejected as inadmissible, and those lacking any reasonable basis are rejected as obviously unfounded.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint statutory deadline court fees exemption suspension of proceedings obviously unfounded

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
§ 159a o. s. ř.
17 Co 78/2012-160 správně poukázal na to, že nemohl přezkoumat správnost pravomocných rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudního poplatku žalobci, je jimi vázán (§ 159a o. s. ř.).
§ 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích
§ 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 18. října 2012 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Musila (soudce zpravodaje) a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. K., zastoupeného JUDr. Tomášem Pezlem, advokátem AK se sídlem Oldřichova 23, 128 00 Praha 2, proti usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 7. prosince 2010 č. j. 3 C 122/2010-68, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. dubna 2011 č. j. 20 Co 139/2011-80, proti usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 17. října 2011 č. j. 3 C 122/2010-96 a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. dubna 2012 č. j. 17 Co 78/2012-160, za účasti 1) Okresního soudu v Semilech a 2) Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 28. června 2012, a která byla doplněna podáním Ústavnímu soudu doručeným dne 13. srpna 2012, se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 7. prosince 2010 č. j. 3 C 122/2010-68, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. dubna 2011 č. j. 20 Co 139/2011-80, usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 17. října 2011 č. j. 3 C 122/2010-96, jakož i usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. dubna 2012 č. j. 17 Co 78/2012-160, a to pro porušení čl. 36 odst. 1, čl. 37 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že usnesením Okresního soudu v Semilech ze dne 7. prosince 2010 č. j. 3 C 122/2010-68 byla zamítnuta žádost žalobce (v řízení před Ústavním soudem "stěžovatel") o osvobození od soudních poplatků v řízení, ve kterém se žalobce domáhal náhrady škody ve výši 201 000,- Kč a uložení povinnosti zalesnit pozemky. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. dubna 2011 č. j. 20 Co 139/2011-80 bylo výše uvedené usnesení soudu prvního stupně potvrzeno.

Usnesením ze dne 17. října 2011 č. j. 3 C 122/2010-96 Okresní soud v Semilech řízení o zaplacení 201 000,- Kč a uložení povinnosti zalesnit pozemky zastavil, neboť žalobce nezaplatil soudní poplatek ze žaloby ani v dodatečné lhůtě po té, co jeho žádost o osvobození od soudního poplatku byla pravomocně zamítnuta. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. dubna 2012 č. j. 17 Co 78/2012-160 bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno.

II. V ústavní stížnosti stěžovatel namítá nesprávný postup obou soudů při doručování písemností a na jeho základě i nesprávnost rozhodnutí, která ve svém důsledku vedla k odmítnutí spravedlnosti ze strany obecných soudů. Stěžovatel namítá, že ačkoliv ve svých podáních uváděl vždy adresu pro doručování, která je odlišná od jeho trvalého bydliště, Okresní soud v Semilech mu přesto a neodůvodněně doručoval na adresu trvalého pobytu, přičemž k tomuto jednání neměl žádný právní důvod. Stěžovatel uvádí na všech podáních adresu P. a Okresní soud v Semilech neměl žádný důvod doručovat na adresu uvedenou v evidenci obyvatel, naopak svým postupem zamezil stěžovateli v tom, aby řádně a včas doložil své majetkové poměry. Následně okresní soud návrh stěžovatele na osvobození od soudního poplatku zamítl. Toto usnesení je však podle stěžovatele nezákonné, zejména proto, že soud nevyzval řádně stěžovatele k doložení majetkových poměrů, neboť jej nekontaktoval na adrese, kterou mu k tomu stěžovatel poskytl. Jednáním Okresního soudu v Semilech tak došlo k porušení práva stěžovatele domáhat se svých práv stanoveným postupem (čl. 36 odst. 1 Listiny) stejně jako práva na řádné projednání věci (čl. 37 Listiny).

Stěžovatel následně podal odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové, kterým napadl prvostupňové rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků. Krajský soud v Hradci Králové potvrdil rozhodnutí Okresního soudu v Semilech, a to i přes to, že se vůbec nezabýval namítanou vadou doručení, tzn. hlavní namítanou vadou řízení, ale sám přezkoumal majetkové poměry účastníka a dovodil, že nejsou způsobilé pro osvobození od soudního poplatku. Soud přitom své velmi kusé odůvodnění postavil na tom, že pokud si mohl vzít stěžovatel půjčku, musí mít prostředky i na zaplacení soudního poplatku. Podle stěžovatele je takto formulované odůvodnění nedostatečné a neúplné, a proto nepřezkoumatelné. Spekulace o výši platu kuchaře ve francouzské restauraci je prý neopodstatněná, pokud stěžovatel doložil řádně své příjmy a zároveň svědčí o neznalosti soudu o poměrech v pohostinství. Krajský soud v Hradci Králové tím, že napadené rozhodnutí vůbec nepřezkoumal, prý porušil příslušná ustanovení občanského soudního řádu o činnosti odvolacího soudu, a tím i zmařil možnost stěžovatele domáhat se svých práv u nestranného a nezávislého soudu stanoveným postupem dle článku 36 odst. 1 Listiny.

Odůvodnění rozhodnutí soudu o nemožnosti přiznat osvobození od soudních poplatků je podle stěžovatele nedostatečné. Přitom toto rozhodnutí kontrastuje s rozhodnutími jiných obecných soudů, které projednávaly různé věci stěžovatele, a které mu osvobození od soudních poplatků, při stejných přiznaných majetkových poměrech, přiznaly. Neodůvodnění rozhodnutí je činí rovněž nepřezkoumatelným, tudíž protiústavním v rozporu s ustanovením čl. 36 odst. 1 Listiny.

III. Ústavní soud se nejprve zaměřil na posouzení ústavní stížnosti v části směřující proti usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 7. prosince 2010 č. j. 3 C 122/2010-68, kterým byla zamítnuta žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. dubna 2011 č. j. 20 Co 139/2011-80, kterým bylo výše uvedené usnesení soudu prvního stupně potvrzeno, přičemž nejprve prověřoval, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Podle ust. § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Vzhledem k tomu, že stěžovatel výše uvedená rozhodnutí obecných soudů ve věci nepřiznání osvobození od soudních poplatků napadl ústavní stížností až po té, co Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 11. dubna 2012 č. j. 17 Co 78/2012-160 potvrdil usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 17. října 2011 č. j. 3 C 122/2010-96, kterým bylo řízení o náhradu škody a uložení povinnosti zastaveno, je zřejmé, že ústavní stížnost směřující proti rozhodnutím obecných soudů o nepřiznání osvobození od soudních poplatků byla podána po lhůtě stanovené zákonem pro její podání.

Ve vztahu k usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 17. října 2011 č. j. 3 C 122/2010-96, kterým soud zastavil řízení o zaplacení 201 000,- Kč a o uložení povinnosti zalesnit pozemky a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. dubna 2012 č. j. 17 Co 78/2012-160, kterým bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno, posoudil Ústavní soud podanou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou.

Krajský soud v Hradci Králové v odůvodnění svého rozhodnutí ze dne 11. dubna 2012 č. j. 17 Co 78/2012-160 správně poukázal na to, že nemohl přezkoumat správnost pravomocných rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudního poplatku žalobci, je jimi vázán (§ 159a o. s. ř.). Žalobce soudní poplatek za řízení [§ 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění platném a účinném v době zahájení řízení, dále jen "zákon o soudních poplatcích"] nezaplatil, přičemž krajský soud - shodně s okresním soudem - neshledal, že by kvůli nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by žalobci mohla vzniknout újma, nemělo být řízení pro nezaplacení poplatku z řízení zastaveno [§ 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích], a to už jen s ohledem na žalobní tvrzení.

Ústavní soud ověřil, že postup obecných soudů v předmětné věci byl řádně odůvodněn a jejich rozhodnutí odpovídá zjištěnému skutkovému ději. Argumentaci krajského soudu, tak jak je rozvedena v rozhodnutí vydaném v předmětné věci, považuje Ústavní soud za ústavně konformní a srozumitelnou a jeho úvahy neshledal Ústavní soud nikterak nepřiměřenými či extrémními.

Při shrnutí výše uvedeného Ústavní soud neshledal, že by v činnosti jednajících soudů došlo k porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatele.

Na základě výše uvedených skutečností Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost v části směřující proti usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 7. prosince 2010 č. j. 3 C 122/2010-68 a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. dubna 2011 č. j. 20 Co 139/2011-80 podle ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání. Ústavní stížnost v části směřující proti usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 17. října 2011 č. j. 3 C 122/2010-96 a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. dubna 2012 č. j. 17 Co 78/2012-160 Ústavní soud podle ust. § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. října 2012

Jan Musil v. r.

předseda senátu Ústavního soudu