Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirements.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court rejected the applicant's request to annul a Supreme Administrative Court decision because the complaint failed to satisfy mandatory procedural requirements. Although the applicant claimed to have applied for a lawyer's appointment, the court found the submission lacked the necessary formalities and did not demonstrate why the mandatory representation rule was not followed. Consequently, the court dismissed the complaint under Article 43(1)(a) of the Constitutional Court Act, noting that further warnings would be ineffective.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 30, § 31, § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to comply with the mandatory requirement of representation by a lawyer, and the court may dismiss it without further warnings if the defect is obvious and the applicant's justification is unsubstantiated.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci návrhu P. Č., bez zastoupení, na zrušení blíže nespecifikovaného usnesení Nejvyššího správního soudu ve věci vedené pod sp. zn. 3 Aps 6/2012 takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Podaným návrhem se navrhovatel domáhá zrušení blíže nekonkretizovaného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Třebaže však byl dosud navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (viz např. ve věci vedené u Ústavního soudu pod spisovou značkou IV. ÚS 1640/12), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl materiálně ani formálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn. Vyzývat stěžovatele k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů stěžovateli z předchozích řízení známých neefektivní a formalistické, a to navzdory jeho nynějšímu tvrzení, jinak nijak nepodloženému, že dne 21. září podal žádost o ustanovení právního zástupce z řad advokátů České advokátní komoře, o jejímž výsledku prý nebylo dosud rozhodnuto.
Jak sám navrhovatel uvádí ve svém podání, lhůta k podání ústavní stížnosti se odvíjí od data 9. srpna 2012. Stěžovatel však v takovém případě mohl podat žádost o ustanovení advokáta pro účely řízení před Ústavním soudem daleko dříve než v den, který sám ve svém návrhu označil. Stěžovatel přitom ani neuvedl, jaké důvody zvláštního zřetele hodné mu brání v tom, aby dostál požadavku obligatorního zastoupení advokátem.
Za takových okolností tudíž Ústavní soud přikročil k odmítnutí ústavní stížnosti za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 18. října2012
Stanislav Balík, v. r.
soudce zpravodaj