Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 3902/12 ECLI:CZ:US:2012:4.US.3902.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses premature constitutional complaint against Supreme Court's cassation ruling as ordinary proceedings remain pending.

Geschäftsnummer IV.ÚS 3902/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by J. Z. against the Supreme Court's cassation decision in an eviction case. The Court held that the underlying dispute between the parties was not definitively concluded because the matter remained open for further proceedings before general courts. Consequently, the Court ruled that the applicant could not seek constitutional protection until all available legal remedies in the ordinary judicial system were exhausted.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints against cassation rulings of the Supreme Court are inadmissible unless the applicant has exhausted all available legal remedies in ordinary proceedings.

Schlagwörter

KI-generiert
premature constitutional complaint exhaustion of remedies cassation ruling inadmissibility ordinary proceedings pending eviction dispute

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Předčasnou ústavní stížnost musil proto Ústavní soud odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Miloslavem Výborným ve věci ústavní stížnosti J. Z., zastoupeného JUDr. Martinem Řezáčem, advokátem AK se sídlem Nad Štolou 18, 170 00 Praha 7, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2012 č. j. 26 Cdo 3720/2011-84 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Z důvodů v ústavní stížnosti vyložených (aniž by tyto podpořil relevantní argumentací ústavněprávní) domáhá se stěžovatel zrušení rozsudku Nejvyššího soudu vydaného v řízení, v němž je stěžovatel žalován o vyklizení nebytových prostor. Tímto rozsudkem Nejvyšší soud k dovolání žalobce zrušil předcházející měnící rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2011 č. j. 23 Co 138/2011-65.

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu jsou vybudovány především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, a to nikoli pouze ve smyslu formálním.

Stěžovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu spor mezi žalobkyní a žalovaným stěžovatelem definitivně ukončen nebyl, pročež ochranu svých základních práv může stěžovatel, a to i při vázanosti Městského soudu v Praze rozsudkem Nejvyššího soudu, plně uplatňovat v rámci dalšího řízení před obecnými soudy. Teprve měl-li by stěžovatel po definitivním ukončení řízení za to, že jemu zaručená základní práva byla postupy či rozhodnutími obecných soudů porušena, mohl by se - přirozeně za splnění předepsaných ústavních a zákonných předpokladů - domáhat ochrany těchto práv v řízení před Ústavním soudem.

K nepřípustnosti ústavní stížnosti proti kasačním rozhodnutím Nejvyššího soudu vyjádřil se Ústavní soud v desítkách rozhodnutí, z nichž pro ilustraci možno odkázat např. na nález

IV. ÚS 290/03

(N 34/32 SbNU, 321) či na usnesení Pl. ÚS 38/10 (U 1/60 SbNU, 759). Tuto rezolutní judikaturu Ústavní soud nepatrně korigoval v nálezech Pl. ÚS 29/11 (odst. 26. až 30., srov. však též odlišná stanoviska soudců Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Jiřího Muchy, Jiřího Nykodýma a Miloslava Výborného) a nejnověji též v nálezu

II. ÚS 2371/11

(odst. 32. až 44., též i právní věta) - oba tyto nálezy jsou dostupné na http://nalus.usoud.cz.

Výjimečné předpoklady přípustnosti ústavní stížnosti proti kasačnímu rozhodnutí Nejvyššího soudu citovanými nálezy postulované nejsou však v projednávané věci naplněny, a to především z toho důvodu, že řízení ve věci stěžovatelky nebylo před obecnými soudy dosud ukončeno (k tomu srov. výslovně odst. 30. nálezu

Pl. ÚS 29/11

: "... kasační rozhodnutí se mohou výjimečně stát předmětem přezkumu, samozřejmě za předpokladu, že byly vyčerpány prostředky, které měl stěžovatel k dispozici v návaznosti na ně ..."; stejně odst. 39. nálezu

II. ÚS 2371/11

: "... se ... kasační rozhodnutí může stát předmětem přezkumu až poté, co stěžovatel vyčerpal prostředky, které měl k dispozici v návaznosti na kasační rozhodnutí.").

Předčasnou ústavní stížnost musil proto Ústavní soud odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 18. října 2012

Miloslav Výborný, v. r.

soudce zpravodaj