Constitutional Court dismisses constitutional complaint as obviously unfounded regarding court costs and attorney fees. The court rejects the request to annul the lower court's decision on litigation costs. The court finds the complaint lacks merit based on established precedent. The court rules that the constitutional complaint is obviously unfounded. The court dismisses the request to annul the lower court's decision on litigation costs. The court finds the complaint lacks merit based on established precedent. The court rules that the constitutional complaint is obviously unfounded. The court dismisses the request to annul the lower court's decision on litigation costs. The court finds the complaint lacks merit based on established precedent. The court rules that the constitutional complaint is obviously unfounded.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint and associated requests as obviously unfounded. The complainant challenged a district court's ruling on litigation costs and sought to annul specific provisions of the Attorney's Tariff and the Civil Procedure Code. The court rejected the arguments by referencing numerous prior decisions where similar complaints were already dismissed for lacking merit.
Legislator-Regeste
KI-generiertLaw on the Constitutional Court § 43 odst. 2 písm. a); Law on the Constitutional Court § 43 odst. 2 písm. b); Law on the Constitutional Court § 43 odst. 1 písm. c): The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint as obviously unfounded if the arguments have already been rejected in similar cases and repeating them serves no purpose.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudce Vladimíra Kůrky a soudce zpravodaje Jiřího Muchy o ústavní stížnosti stěžovatelky GRATO spol. s r. o., IČ 41033281, se sídlem Mariánské Lázně, Palackého 796/57a, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 51/39, proti výroku rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. července 2012 č. j. 133 EC 674/2010-31, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a návrhu na zrušení ustanovení § 3 odst. 1 bodu 1 až 4 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, takto:
Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.
Odůvodnění
Pro důvody zevrubně v ústavní stížnosti vyložené domáhá se stěžovatelka zrušení v záhlaví uvedeného rozsudečného výroku.
Stejné či podobné výhrady proti náhradově nákladovým výrokům rozsudků nalézacího soudu vydaným v obdobných sporech stěžovatelkou vedených posuzoval Ústavní soud v řízeních o desítkách ústavních stížností v posledních měsících stěžovatelkou podaných. Ústavní stížnost projednávanou pod
sp. zn. I. ÚS 988/12
Ústavní soud zamítl, v ostatních rozhodnutých věcech byly stěžovatelčiny návrhy odmítnuty jako zjevně neopodstatněné. Rozhodovací důvody, pro něž Ústavní soud nemohl argumentaci stěžovatelky přisvědčit, jsou pregnantně v citovaném nálezu i odmítacích usneseních Ústavního soudu vyloženy a jsou stěžovatelce i účastníku řízení nepochybně známy. Postačí proto na ně odkázat, neboť opakovat již mnohokráte řečené postrádá jakýkoliv smysl.
Jde-li o návrhy s ústavní stížností spojené, z předchozích "odmítavých" usnesení Ústavního soudu, vydaných ve stěžovatelčině věci, plyne, že jde o návrhy akcesorické, které sdílejí osud ústavní stížnosti (viz usnesení ze dne 9. 10. 2012
sp. zn. II. ÚS 3664/12
a ze dne 4. 10. 2012
sp. zn. III. ÚS 3487/12
), kterým ani nelze přiznat žádnou opodstatněnost (viz usnesení ze dne 8. 10. 2012
sp. zn. IV. ÚS 3477/12
). Bylo přitom i v tomto bodě zbytečné znovu opakovat to, co již bylo řečeno, a proto Ústavní soud stěžovatelku odkazuje na odůvodnění citovaných rozhodnutí.
Z těchto důvodů senát Ústavního soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl podanou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou, návrh na zrušení ustanovení § 3 odst. 1 bodu 1 až 4 vyhlášky č. 484/2000 Sb. a ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu pak rovněž odmítl, a to podle § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 2 písm. a), event. § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. října 2012
Jan Musil v. r.
předseda senátu Ústavního soudu