Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 3744/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.3744.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses complaint for failure to meet formal requirements and lack of lawyer representation.

Geschäftsnummer I.ÚS 3744/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint because the applicant failed to meet statutory filing requirements, specifically lacking a lawyer's representation. Although the applicant had been previously notified of this mandatory rule in similar cases, the court deemed repeated individual warnings an inefficient formalism. Consequently, the complaint was dismissed under the law governing the Constitutional Court's procedure.

Legislator-Regeste

KI-generiert

Zákon o Ústavním soudu § 30 odst. 1; § 43 odst. 1 písm. a): The Constitutional Court may reject a complaint if the applicant fails to correct formal defects, such as the mandatory requirement for lawyer representation, especially when the applicant has been previously notified of this obligation.

Schlagwörter

KI-generiert
Constitutional Court procedure mandatory lawyer representation formal defects in complaint repeated notification of vady efficiency of legal process dismissal of constitutional complaint statutory filing requirements

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court
§ 30 para. 1 of the Law on the Constitutional Court
§ 43 para. 1 letter a) of the Law on the Constitutional Court

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., jíž se stěžovatel domáhal zrušení rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 7 As 98/2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním doručeným Ústavnímu soudu 3. 10. 2012 se stěžovatel domáhá zrušení shora citovaného rozhodnutí. Stížnost evidentně sepsal sám (pomocí počítače).

Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným projednáním ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady zahájení řízení o ústavní stížnosti, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Ústavní soud zjistil, že tomu tak není, neboť stěžovatelovo podání nebylo do dnešního dne relevantně doplněno. Uvedené podání tedy nesplňuje zákonem stanovené náležitosti ústavní stížnosti. Stěžovatel není mimo jiné zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

Ústavní soud lustrací podání k Ústavnímu soudu zjistil, že stěžovatel podal Ústavnímu soudu řadu návrhů; velmi často nebyl advokátem zastoupen. Stěžovatel byl přitom v již projednaných věcech mnohokrát vyzýván k odstranění uvedené vady a byla mu prodlužována lhůta k odstranění vad (srovnej např. usnesení Ústavního soudu

sp. zn. III. ÚS 291/09

ze dne 22. června 2009).

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.

Jak je z výše uvedeného patrné, stěžovatel byl opakovaně obeznámen s podmínkou povinného advokátního zastoupení v řízení před Ústavním soudem. Bylo tedy v jeho vlastním zájmu, aby jeho další podání již tuto vadu neobsahovala.

Ústavní soud dovozuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo konkrétnímu stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v předchozích identických případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté poučení bylo objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli informaci, že se na Ústavní soud nelze obrátit jinak, než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvávání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem neefektivním a formalistickým. Ústavní soud k tomu závěru dospěl opakovaně a jeho rozhodovací praxe je v tomto směru ustálená (srovnej např. usnesení Ústavního soudu

sp. zn. I. ÚS 2387/08

ze dne 22. října 2008).

Za tohoto stavu Ústavní soud ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. října 2012

Vojen Güttler, v. r.

soudce zpravodaj