Constitutional Court dismisses constitutional complaints as obviously unfounded due to identical prior rejection.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed three constitutional complaints filed by GRATO spol. s r. o. against court rulings on litigation costs. The applicant argued that the fixed attorney fees violated her fundamental rights under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The Court rejected the complaints as obviously unfounded because they were substantively identical to a previously decided case (I. ÚS 988/12) which had already been dismissed.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints are inadmissible if they are obviously unfounded, particularly when the facts and legal arguments are identical to a previously decided and dismissed case.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl dne 8. října 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, ve věci navrhovatelky GRATO spol. s r. o., IČ: 41033281, se sídlem Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem Janáčkovo nábř. 39/51, 150 00 Praha 5, o ústavní stížnosti proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. června 2012 č. j. 136 EC 773/2010-51, výroku II. rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 10. července 2012 č. j. 140 EC 185/2010-78, výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. července 2012 č. j. 139 EC 667/2010-27, spojené s návrhem na zrušení § 3 odst. 1 bod 1., 2., 3. a 4. vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a s návrhem na zrušení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, takto:
I. Věci vedené u Ústavního soudu pod
sp. zn. I. ÚS 3482/12
,
I. ÚS 3532/12
a
I. ÚS 3657/12
se spojují ke společnému projednání a rozhodnutí a budou nadále vedeny pod
sp. zn. I. ÚS 3482/12
.
II. Ústavní stížnost se odmítá.
III. Návrh na zrušení § 3 odst. 1 bod 1., 2., 3. a 4. vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, se odmítá.
Odůvodnění
Formálně bezvadnými ústavními stížnostmi vedenými pod
sp. zn. I. ÚS 3482/12
,
I. ÚS 3532/12
a
I. ÚS 3657/12
navrhovatelka napadla nákladové části výroků v záhlaví označených rozsudků obecných soudů. Cítí se jimi být dotčena ve svých ústavně zaručených základních právech z čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod plynoucích, pročež se domáhá jejich zrušení.
Vzhledem k tomu, že všechny označené věci se týkají téže navrhovatelky a jsou založeny na obdobných skutkových základech a shodné právní problematice, bylo pro tuto jejich souvislost rozhodnuto, za použití § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 112 odst. 1 o. s. ř., z důvodu hospodárnosti o jejich spojení ke společnému řízení s tím, že budou nadále vedeny pod
sp. zn. I. ÚS 3482/12
.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Úsudek o zjevné neopodstatněnosti návrhů Ústavní soud učinil ve všech shora označených věcech, které navrhovatelka co do rozhodnutí obecných soudů o nákladech řízení podrobila své aktuální kritice.
Podstata všech případů, jejich jednotlivé relevantní komponenty, argumentace navrhovatelky, jakož i stížnostní body návrhů vykazují shodné prvky jako návrh navrhovatelky, o němž Ústavní soud rozhodl zamítavým nálezem ze dne 25. července 2012
sp. zn. I. ÚS 988/12
. Navrhovatelka byla jeho adresátem; tudíž za této situace postačí na rozhodovací důvody označeného nálezu, jež jí jsou známy, a které dopadají i na nyní posuzované případy, v plném rozsahu odkázat. Totéž se týká i návrhu na zrušení v záhlaví citovaných ustanovení právních předpisů.
V důsledku uvedeného nemohlo být rozhodnuto jinak, než jak ve výrocích II. a III. usnesení obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. c) ve spojení s odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. října 2012
Vojen Güttler
předseda senátu Ústavního soudu