Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 2522/12 ECLI:CZ:US:2012:3.US.2522.12.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed due to formal defects, lack of lawyer, and missed filing deadline.

Geschäftsnummer III.ÚS 2522/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint against lower court decisions due to multiple formal and substantive defects. The applicant failed to retain a lawyer, ignored a court summons to cure these deficiencies, and filed the complaint after the statutory 60-day deadline had expired. Consequently, the court dismissed the petition without merit as it was procedurally inadmissible and untimely.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30, § 31, § 34, § 43 odst. 1 písm. a) a b), § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to correct formal defects within the prescribed time limit or if the complaint is filed after the expiration of the statutory filing period.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint inadmissibility formal defects of petition mandatory lawyer representation statutory filing deadline procedural time limit court summons compliance meritless constitutional review

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 30, § 31 of the Act on the Constitutional Court
§ 34, § 72 odst. 6 of the Act on the Constitutional Court
§ 43 odst. 1 písm. a) of the Act on the Constitutional Court
§ 43 odst. 1 písm. b) of the Act on the Constitutional Court
§ 72 odst. 3 of the Act on the Constitutional Court
§ 18 odst. 2 of the Act on Advocacy

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o ústavní stížnosti stěžovatele V. B., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2011 sp. zn. 8 To 229/2011, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 2. 2011 sp. zn. 21 T 114/2010, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů, neboť míní, že jimi byla dotčena jeho ústavně zaručená základní práva a svobody.

Navrhovatelovo podání nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§ 34, § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu") a pro řízení před Ústavním soudem nebyl navrhovatel zastoupen advokátem (§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu).

K odstranění formálních a obsahových nedostatků podání, jakož i nedostatku povinného zastoupení advokátem, byl navrhovatel veden písemnou výzvou, doručenou mu dne 16. 7. 2012, v níž byl též upozorněn, že nestane-li se tak ve lhůtě 30 dnů, bude návrh odmítnut. Dostalo se mu rovněž náležitého poučení, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, a jakými nedostatky oproti tomu trpí.

V této lhůtě stěžovatel Ústavnímu soudu oznámil, že rozhodnutím České advokátní komory ze dne 6. 8. 2012 č. j. 2199/12 mu byl k právnímu zastupování v předmětném řízení určen JUDr. M. Ž.

Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 1. 10. 2012 jmenovaný advokát oznámil, že poskytnutí právní služby stěžovateli s poukazem na § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, v účinném znění, odmítl.

Ústavní soud k odstranění vad stěžovatele opětovně nevyzýval, neboť ani jejich náprava by nic nemohla změnit na tom, že odpovídající návrh není způsobilý meritorního projednání. Shora označená soudní rozhodnutí (jakož i procesně navazující usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011 č. j. 7 Tdo 1418/2011-37) stěžovatel napadl ústavní stížností, kterou Ústavní soud usnesením

sp. zn. I. ÚS 820/12

ze dne 29. 3. 2012 odmítl jako zjevně neopodstatněnou [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Odtud je patrné, že s obsahem rozhodnutí, napadených (opětovně) nyní projednávanou ústavní stížností byl již tehdy obeznámen (srov. kupř. usnesení Ústavního soudu

sp. zn. III. ÚS 2962/07

ze dne 17. 7. 2008 a

sp. zn. III. ÚS 1506/08

ze dne 19. 2. 2009), a jestliže ústavní stížnost (datovaná dnem 2. 7. 2012) byla podána až dne 3. 7. 2012, stalo se tak zjevně po uplynutí 60denní lhůty podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, a tudíž opožděně.

Ústavnímu soudu proto nezbylo než postupovat podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, podle něhož soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Shodný výsledek je způsobilé založit posouzení ústavní stížnosti jako podané po lhůtě stanovené zákonem ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) téhož předpisu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. října 2012

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj