Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 3706/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.3706.12.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed for lack of legal representation by an advocate as required by law.

Geschäftsnummer I.ÚS 3706/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the applicant J. I. for failing to meet statutory requirements. The applicant was not legally represented by an advocate, a mandatory condition under the Constitutional Court Act, despite prior warnings in previous proceedings. The court ruled that repeated warnings in similar cases constituted sufficient notice, making further individual warnings unnecessary and the complaint inadmissible.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; If a constitutional complaint is not filed by an advocate, it is inadmissible unless the applicant was previously warned in identical proceedings, in which case further warnings are not required.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint legal representation advocate requirement inadmissible filing procedural defect

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Uvedené podání však nesplňovalo zákonem stanovené náležitosti ústavní stížnosti dané v ustanovení § 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť stěžovatel např.
§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
nebyl právně zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost, která trpěla vadami, pro něž nebyla před Ústavním soudem meritorně projednatelná, za použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.
§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. I., o ústavní stížnosti "proti všem exekucím", takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní soud obdržel ústavní stížnost stěžovatele dne 25. 9. 2012.

Uvedené podání však nesplňovalo zákonem stanovené náležitosti ústavní stížnosti dané v ustanovení § 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť stěžovatel např. nebyl právně zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

Z předchozích řízení před Ústavním soudem (z evidence Ústavního soudu) vyplývá, že stěžovatel byl opakovaně a dostatečně poučen o tom, jaké náležitosti musí řádná ústavní stížnost splňovat, tedy že musí být například sepsána advokátem. Takového poučení se stěžovateli dostalo v odložení jeho podání Ústavním soudem dne 11. 8. 2010. Obdobné poučení se stěžovateli dostalo přípisem Ústavního soudu ze dne 24. 6. 2011 pod sp. zn. SPR. ÚS 495/11. V řízení pod

sp. zn. III. ÚS 2265/11

již stěžovatel zastoupen advokátem byl; i z toho plyne jeho vědomost o nutnosti být zastoupen v řízení před Ústavním soudem advokátem.

V řízení o ústavní stížnosti nelze považovat za nevyhnutelnou podmínku, aby se poučení - zejména o povinném zastoupení - dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v řadě identických případů předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zákonný požadavek, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než prostřednictvím advokáta, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem ne nutným. Smyslem výzvy k odstranění vad totiž je poučení (informování) stěžovatele o tom, o čemž se předpokládá, že stěžovatel neví - tedy že jeho ústavní stížnost není bezvadná (srov. např. usnesení ze dne 20. 9. 2012

sp. zn. I. ÚS 2044/12

).

Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost, která trpěla vadami, pro něž nebyla před Ústavním soudem meritorně projednatelná, za použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 2. října 2012

Vojen Güttler, v. r.

soudce zpravodaj