Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 707/12 ECLI:CZ:US:2012:3.US.707.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint for non-exhaustion of legal remedies and procedural defects.

Geschäftsnummer III.ÚS 707/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by two individuals against a series of lower court decisions regarding their civil proceedings. The applicants argued that mandatory legal representation in appeal proceedings violated their right to a fair trial, but the Court found they had not exhausted all available legal remedies. Consequently, the Court ruled the complaint inadmissible because the applicants failed to obtain a final judgment on the merits before seeking constitutional review.

Legislator-Regeste

KI-generiert

Zákon o Ústavním soudu § 75 odst. 1; § 43 odst. 1 písm. e): Ústavní stížnost je nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny opravné prostředky a nedosáhl rozhodnutí ve věci.

Schlagwörter

KI-generiert
non-exhaustion of remedies mandatory legal representation constitutional complaint inadmissibility principle of subsidiarity fair trial rights civil appeal procedure procedural exhaustion

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelé, s odkazem na porušení jejich práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dále jen "Listina"), domáhali zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou o ústavní stížnosti stěžovatelů 1. A. H. a 2. J. H., zastoupených JUDr. Danielem Novotným, Ph.D., advokátem v Jičíně, Valdštejnovo nám. 76, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2011 č. j. 21 Cdo 363/2011-223, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. ledna 2010 č. j. 25 Co 536/2009-132, usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 20. října 2009 č. j. 3 C 143/2006-123, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. července 2009 č. j. Nco 101/2009-104 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. srpna 2009 č. j. 25 Co 100/2009-108, spolu s návrhem na odklad vykonatelností napadených rozhodnutí a přiznáním náhrady nákladů na zastoupení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podáním, učiněným podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelé, s odkazem na porušení jejich práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dále jen "Listina"), domáhali zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Pro skutkovou základnu je určující, že stěžovatelé podali dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. ledna 2010 č. j. 25 Co 536/2009-132, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 20. října 2009 č. j. 3 C 143/2006-123, kterým byla postupem podle ustanovení § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítnuta žaloba pro zmatečnost podaná stěžovateli proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. července 2009 č. j. Nco 101/2009-104 a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. srpna 2009 č. j. 25 Co 100/2009-108. Dovolacím soudem byli stěžovatelé vyzváni k odstranění vady a poučeni soudem, že projednání jejich dovolání brání nedostatek povinného zastoupení v dovolacím řízení. Stěžovatelé však tuto vadu neodstranili, a proto Nejvyšší soud dovolání stěžovatelů zastavil.

Stěžovatelé považují povinné zastoupení advokátem v dovolacím řízení za protiústavní a navrhují, aby je Ústavní soud zrušil.

Ústavní soud musí nejprve zkoumat, zda návrh splňuje všechny požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho věcného projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu. V tomto směru se nejdříve zabýval otázkou projednatelnosti (přípustnosti) návrhu z pohledu ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Jedním z důvodů, pro který je ústavní stížnost nepřípustná, je okolnost, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Přitom pojem "vyčerpání" znamená nejen uplatnění všech příslušných procesních prostředků, nýbrž i dosažení rozhodnutí ve věci. V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná.

Ústavní soud opakovaně připomíná, že jedním z principů, na nichž je vybudována koncepce ústavního soudnictví, je princip subsidiarity, v souladu s níž lze zásah Ústavního soudu žádat pouze za podmínek stanovených zákonem o Ústavním soudu (včetně dodržení lhůty k podání ústavní stížnosti). Je tedy na účastníku řízení, aby pečlivě zvažoval, jakým způsobem v souladu s hmotnými i procesními předpisy zamýšlí usilovat o ochranu svého práva. Tomu koresponduje, že jak v dovolacím řízení, tak v řízení o ústavní stížnosti je zakotvena zásada povinného zastoupení (advokátem).

Vzhledem k tomu, že stěžovatelé nevyčerpali všechny opravné prostředky, které jim zákon k jejich ochraně práva poskytuje, musí být návrh charakterizován jako nepřípustný.

Ústavní soud, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, musel, vzhledem k doktríně minimalizace jeho zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů, předložený návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustný. Návrhy stěžovatelky na odklad vykonatelností napadených rozhodnutí a přiznání náhrady nákladů na zastoupení sdílí osud ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. září 2012

Jiří Mucha v. r.

soudce Ústavního soudu