Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 3157/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.3157.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as obviously unfounded due to lack of fundamental rights violation.

Geschäftsnummer I.ÚS 3157/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint as obviously unfounded. The applicant alleged violations of fundamental rights regarding the exclusion of specific movable property from enforcement proceedings against a company, arguing that lower courts failed to examine alleged sales contracts and witness testimonies. The court rejected the complaint because the Supreme Court provided a comprehensive and reasoned justification for its legal conclusions, rendering further constitutional review unnecessary.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is rejected as obviously unfounded if the lower court's decision is sufficiently reasoned and the applicant's claims lack a plausible basis for a fundamental rights violation.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint obviously unfounded fundamental rights enforcement proceedings exclusion of property sufficient reasoning constitutional review

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 9 odst. 1 zákona č. 97/1963 Sb.
§ 10 odst. 1 zákona č. 97/1963 Sb.
§ 409 odst. 1, 2 obchodního zákoníku
§ 443 odst. 1 obchodního zákoníku
§ 445 obchodního zákoníku
1 a § 445 obchodního zákoníku, na čl.
čl. 58 odst. 1 Vídeňské úmluvy OSN
1 a § 445 obchodního zákoníku, na čl. 58 odst. 1 Vídeňské úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží č.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 11. září 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Gütlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů ve věci navrhovatelky J. T., zastoupené Mgr. Tomášem Cimbotou, advokátem se sídlem Olomouc, Horní náměstí 7, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. května 2012 č. j. 20 Cdo 3207/2011-458, rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně ze dne 28. dubna 2011 č. j. 60 Co 413/2010-424 a rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 8. července 2010 č. j. 19 C 339/2005-383, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelka se domáhala zrušení citovaných rozhodnutí s tím, že dle jejího přesvědčení došlo jimi k zásahu do práv, zakotvených v čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a také v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedla, že jako oprávněná z exekuce vedené proti povinnému LIKO TRADING, a. s. nesouhlasí s tím, že soud na návrh žalobce MALITAS s. r. o. vyloučil z výkonu rozhodnutí movité věci vymezené v žalobě (a popsané ve výroku rozhodnutí Krajského soudu v Brně), když dospěl k závěru, že se jedná o věci náležející žalobci a nemohou tedy být zahrnuty do nařízeného výkonu rozhodnutí proti společnosti LIKO TRADING. Poukázala na okolnosti, za kterých bylo předmětné výrobní zařízení (vyloučené soudy z výkonu rozhodnutí) dodáno povinné firmě a za jakých pak mělo dojít k prodeji téhož zařízení žalobci, tj. společnosti MALITAS prodávajícím B. S., zastupujícím firmu z Rakouska, která podle ní již nemohla být vlastníkem. Poněvadž se soudy I. a II. stupně řádně nezabývaly otázkou údajných smluv a jejich platností dle právního řádu, který na ně dopadá, nezabývaly se jejími výhradami k tvrzené existenci smluv a k jejich obsahu, nevypořádaly se ani s výpověďmi svědků vztahujícími se k jednání o prodeji výrobního zařízení, řadu důkazů, kterých se domáhala, pak neprovedly, podala proti rozsudku Krajského soudu v Brně i dovolání, které bylo odmítnuto.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud, ačkoliv odmítl dovolání žalované (nyní stěžovatelky) pro jeho nepřípustnost, ve svém usnesení vyčerpávajícím způsobem odůvodnil, proč její námitky nepokládá za důvodné a proč má právní závěry odvolacího soudu, shodné se závěry soudu I. stupně, za správné. Nutno dodat, že soud II. stupně, který odvoláním napadený rozsudek Okresního soudu ve Zlíně o vyloučení označené věci z výkonu rozhodnutí důvodně potvrdil (upravil pouze formulaci příslušného výroku), obsáhle s poukazem na soudem I. stupně učiněná skutková zjištění, na ustanovení § 9 odst. 1 a § 10 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním (zákon č. 97/1963 Sb.), na obsah § 409 odst. 1, 2, § 443 odst. 1 a § 445 obchodního zákoníku, na čl. 58 odst. 1 Vídeňské úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží č. 160/1991 Sb., se vypořádal s odvolacími námitkami žalované a poněvadž rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem odůvodnil, lze v dalším na toto odůvodnění odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. září 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu