Constitutional Court dismisses second constitutional complaint as manifestly unfounded due to repetitive arguments against identical court rulings.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's second constitutional complaint regarding a court ruling on travel fare reimbursement. The applicant repeatedly argued that the lower court violated her right to a fair process by consistently denying costs in identical cases. The Court rejected this because it had already established its position in previous rulings and a recent decision, deeming further identical arguments manifestly unfounded.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 34, 72, násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A second constitutional complaint is inadmissible if it repeats arguments already rejected by the Court in identical cases, constituting a manifestly unfounded proposal.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka, soudkyně Dagmar Lastovecké a soudce Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti GRATO spol. s r. o., se sídlem Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem Janáčkovo nábř. 39/51, 150 00 Praha 5, proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. 126 EC 647/2010-30, ze dne 9. května 2012, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ve smyslu § 34, 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo být porušeno její právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i ustanovení čl. 90 Ústavy.
Ústavní soud zjistil, že ze strany stěžovatelky se jedná o další ústavní stížnost směřující proti rozhodnutí o částce 1 008 Kč ve věci nároku z nezaplaceného jízdného a s ním související přirážky. Ústavní stížnost směřuje proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě, který k právu stěžovatelky na náhradu nákladů řízení opakovaně zastává tytéž právní názory, jež v různé obdobě přejímá do rozhodnutí o dalších, obsahově identických sporech, které se odlišují jen v osobě žalovaného a okolností, za nichž k jízdě bez platného jízdního dokladu došlo. Stěžovatelka ve svých ústavních stížnostech proti těmto rozhodnutím rovněž opakovaně zastává tytéž právní názory, přičemž Ústavní soud v řadě svých usnesení stěžovatelku seznámil se svým neměnným postojem k přístupu Okresního soudu v Ostravě v otázce náhrady nákladů řízení právě ve vztahu ke stěžovatelce, v nichž objasnil, proč její argumentace nemůže obstát, resp. proč nelze úspěšně ústavní konformitu takových rozhodnutí zpochybnit. Nejnověji se k těmto otázkám vyjadřuje v zamítavém nálezu
sp. zn. I. ÚS 988/12
ze dne 25. července 2012, jehož adresátem byla sama navrhovatelka. Tudíž za této situace pokládá Ústavní soud za zbytečné, aby své stanovisko v podstatě mechanicky přebíral do dalších rozhodnutí v těchto věcech, a pro stručnost na nosné důvody tohoto nálezu odkazuje.
Ve světle řečeného tak Ústavní soud musil opět odmítnout ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 11. září 2012
Stanislav Balík, v. r.
předseda senátu