I.ÚS 1771/12 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti JUDr. O. V., advokátky, zastoupené Mgr. Janem Vaňkem, advokátem se sídlem Karlovo nám. 28/559, Praha 2, proti usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 9 To 10/2012 ze dne 7. 3. 2012 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne sp. zn. 17. 1. 2012 ze dne 17. 1. 2012, spojené s návrhem na projednání ústavní stížnosti plénem Ústavního soudu, takto:

Soudci Vojen Güttler (předseda senátu) a Ivana Janů (soudkyně zpravodajka) nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování věci vedené pod

sp. zn. I. ÚS 1771/12

.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byla dne 13. května 2012 doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených usnesení, jimiž byl zamítnut její návrh na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů společné zmocněnkyně poškozených v trestním řízení. Stěžovatelka současně požádala, aby o věci Ústavní soud rozhodl v plénu za užití § 11 odst. 2 písm. k) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“).

Ústavní stížnost byla přidělena k vyřízení prvnímu senátu Ústavního soudu, o čemž byla stěžovatelka informována dopisem ze dne 14. května 2012. Reagovala na něj návrhem na vyloučení všech členů uvedeného senátu (ve složení Vojen Güttler, Ivana Janů a František Duchoň) z rozhodování o její ústavní stížnosti. Tento návrh odůvodnila poukazem na dřívější rozhodnutí prvního senátu o podobné ústavní stížnosti vedené pod

sp. zn. I. ÚS 2883/10

, přičemž argumentovala tím, že členové senátu tehdejší ústavní stížnost odmítli bez znalosti příslušného spisu obecného soudu, převzali bez dalšího závěry odvolacího soudu a nad její ústavní práva tak nadřadili zájem státu.

Soudci dotčeného senátu Ústavního soudu ve svých vyjádřeních k námitce podjatosti ze dne 31. května 2012 uvedli, že argumentaci stěžovatelky uplatněnou v návrhu nepovažují z hlediska důvodů pro vyloučení soudce, zakotvených v § 36 odst. 1, 2 zákona o Ústavním soudu, za relevantní, a že nemají k předmětu ústavní stížnosti ani k účastníkům řízení žádný osobní vztah a necítí se být podjatí.

Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.

Jak je patrné z odůvodnění návrhu stěžovatelky, námitka podjatosti je postavena pouze na okolnostech spočívajících v činnosti soudců prvního senátu, která je projevem samotného výkonu ústavního soudnictví; takovéto okolnosti však vyloučení soudce z projednání a rozhodování věci zásadně odůvodnit nemohou (viz § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu a contrario, srov. také § 14 odst. 4 o. s. ř.; k možným výjimkám viz Filip, J., Holländer, P., Šimíček, V.: Zákon o Ústavním soudu, komentář, 2. vydání, C. H. Beck, 2007, s. 178, bod 18, a dále Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I., Zákon o Ústavním soudu s komentářem, ASPI, 2007, s. 123, bod 7).

Druhý senát Ústavního soudu, rozhodující podle rozvrhu práce o vznesených námitkách podjatosti soudců prvního senátu, tedy neshledal pro aplikaci shora citovaného ustanovení zákona o Ústavním soudu žádné podmínky. Rozhodl proto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Vzhledem k uplynutí doby, na kterou byl soudcem jmenován František Duchoň (dnem 6. června 2012), již Ústavní soud nerozhodoval o návrhu vztahujícím se k jeho osobě.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. září 2012

Stanislav Balík, v. r.

předseda senátu