Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 2473/12 ECLI:CZ:US:2012:2.US.2473.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint alleging court delays violate freedom of association rights.

Geschäftsnummer II.ÚS 2473/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by T. P. against the Prague City Court for alleged procedural delays. The applicant argued that the court's inactivity for seven months violated Article 38 of the Charter of Fundamental Rights and infringed upon the right of association. The Court rejected these claims, noting that the lower court had already conducted multiple procedural acts and that the applicant's own requests for time limits did not contribute to the delays. Consequently, the Court found the complaint clearly unfounded and inadmissible under the relevant statute.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Proti tvrzeným průtahům v řízení není ústavní stížnost zjevně neopodstatněná, pokud obecný soud již provedl řadu procesních úkonů a stěžovatel sám nevyhověl návrhům na určení lhůty.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint dismissal procedural delays in court freedom of association rights unfounded constitutional complaint Czech Constitutional Court

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatele dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnul.
čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
čl. 20 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti T. P., zastoupeného JUDr. Petrem Kočím, Ph.D., advokátem se sídlem Praha 1, Opletalova 1535/4, proti postupu Městského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. 3 A 94/2011, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel projednávanou ústavní stížností brojí proti postupu Městského soudu v Praze v řízení vedeném pod shora označenou spisovou značkou, neboť v tomto řízení dochází dle názoru stěžovatele ke značným průtahům, čímž dochází k porušení ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a nepřímo i k porušení sdružovacího práva garantovaného ustanovením čl. 20 odst. 1 Listiny.

Dle obsahu ústavní stížnosti má docházet u Městského soudu v Praze k průtahům v řízení vedeném o správní žalobě stěžovatele, W. H. a J. Š. proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, jímž byl odmítnut návrh na registraci občanského sdružení s názvem Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, občanské sdružení. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že městský soud byl v době podání ústavní stížnosti v řízení již sedm měsíců nečinný, přičemž k nápravě nevedly ani dva návrhy na určení lhůty k provedení procesního úkonu. V prvém případě Nejvyšší správní soud návrh zamítl s tím, že předmětná správní žaloba bude projednána v prvním čtvrtletí roku 2013; v druhém rozhodnutí navrhovatelům vytkl, že svým návrhem k průtahům v řízení sami přispívají. Stěžovateli přitom není zřejmé, jak by bylo možné přispívat k průtahům v řízení, v němž má městský soud tak jako tak v úmyslu setrvat po dalších sedm až deset měsíců nečinný. Stěžovatel zdůrazňuje, že i kdyby městský soud rozhodl první pracovní den roku 2013, stalo by se tak po více než třech a čtvrt roku od podání předmětného návrhu na registraci občanského sdružení, což v souvislosti s tím, že je "ve hře" základní právo na sdružování, nemůže být dle stěžovatele v právním státě akceptovatelné.

Přípisem ze dne 7. 8. 2012 stěžovatel rozšířil petit své ústavní stížnosti tak, že požádal o zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 8. 2012, jímž bylo předmětné řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 9 As 91/2012. Přípisem ze dne 28. 8. 2012 vzal stěžovatel návrh na rozšíření petitu ústavní stížnosti zpět, neboť dne 22. 8. 2012 vydal Městský soud v Praze usnesení, jímž rozhodl dle ustanovení § 48 odst. 5 soudního řádu správního o pokračování v daném řízení.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Podstatou projednávané ústavní stížnosti je tvrzení stěžovatele, že v řízení vedeném u městského soudu dochází k průtahům.

Průtahy v řízení či nečinnost orgánu veřejné moci jsou Ústavním soudem hodnoceny jako jiný zásah orgánu veřejné moci, přičemž k pojmovému vymezení jiného zásahu orgánu veřejné moci ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy se ve svých rozhodnutích opakovaně vyslovuje tak, že zpravidla půjde o převážně jednorázový, protiprávní, a zároveň protiústavní útok těchto orgánů vůči základním ústavně zaručeným právům (svobodám), který v době útoku představuje trvalé ohrožení po právu existujícího stavu, přičemž takový útok sám není výrazem (výsledkem) řádné rozhodovací pravomoci těchto orgánů a jako takový se vymyká obvyklému přezkumnému či jinému řízení.

Přestože petitem ústavní stížnosti stěžovatel žádá o indikaci ústavně nepřípustných průtahů, fakticky brojí primárně proti odůvodněním usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2012 ve věci sp. zn. Aprk 13/2012 a ze dne 25. 6. 2012 ve věci sp. zn. Aprk 17/2012, jimiž byly zamítnuty návrhy stěžovatele a dalších dvou žalobců na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle ustanovení § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a to nařízení jednání v předmětném řízení u městského soudu.

Zjevnou neopodstatněnost projednávané ústavní stížnosti je tak možno spatřovat již v tom, že se stěžovatel sice domáhá indikace průtahů v řízení a příkazu nepokračovat v těchto průtazích, současně však petitem ústavní stížnosti nenapadá usnesení Nejvyššího správního soudu, jimiž je autoritativně deklarováno, že v daném řízení před městským soudem k průtahům v řízení nedochází.

V této souvislosti upozorňuje Ústavní soud na odlišnost projednávané věci od věci, vedené pod

sp. zn. I. ÚS 2427/11

, o níž bylo rozhodnuto nálezem ze dne 15. 2. 2012. V tam posuzované věci totiž obecné soudy samy průtahy v řízení uznaly, z důvodu jejich objektivních příčin však návrhu na určení procesní lhůty nevyhověly. Ústavní soud v citovaném nálezu konstatoval, že ani dané objektivní důvody nevylučují skutečnost, že dochází k nepřípustným průtahům v řízení, a tedy k porušení ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny. Současně však uvedl, že není možno vyhovět návrhu na nařízení požadovaného procesního úkonu, neboť za situace, kdy mají průtahy v řízení příčinu v objektivní přetíženosti konkrétního soudního úseku, by takový postup zakládal porušení principu rovnosti účastníků řízení.

Pokud jde tedy o stěžovatelem tvrzené průtahy v řízení u městského soudu, Ústavní soud se plně ztotožňuje se závěrem Nejvyššího správního soudu, že v kontextu daného řízení, v němž soud učinil celou řadu úkonů, není možno o průtazích hovořit. Skutečnost, že městský soud zjevně není od počátku nečinný, ostatně taktéž odlišuje projednávanou věc od shora odkazované věci

sp. zn. I. ÚS 2427/11

. Pro úplnost Ústavní soud uvádí, že případným nemůže být tvrzení stěžovatele, jímž taktéž dovozuje tvrzené průtahy, že v současné době je to již téměř tři a půl roku od návrhu na registraci daného občanského sdružení, neboť předmětné řízení - o jehož tvrzené průtahy se v posuzované věci jedná - bylo zahájeno až v průběhu roku 2011.

Neshledává-li Ústavní soud důvody pro indikaci průtahů v předmětném řízení, nemůže být z povahy věci důvodný ani návrh, aby bylo městskému soudu zakázáno v průtazích pokračovat, respektive návrh, aby městský soud v daném řízení jednal (nebyl nečinný).

Ve vztahu ke stěžovatelově námitce, že svými návrhy na určení precesního úkonu dle ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích nemůže přispívat k průtahům v řízení, pokud je zřejmé, že městský soud bude v řízení pokračovat nejdříve v prvním čtvrtletí roku 2013, Ústavní soud pouze na okraj a pro úplnost odkazuje na některé postřehy uvedené ve 20. bodu odůvodnění již shora odkazovaného nálezu

sp. zn. I. ÚS 2427/11

a rovněž na úvahy Hynka Baňoucha obsažené v recentním vydání komentáře k Listině (Wagnerová, E.; Šimíček, V.; Langášek, T.; Pospíšil, I. a kol.: Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012) na str. 795, dle kterých mohou i jednotlivé návrhy ve smyslu ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích přispět ve svém důsledku k celkovým průtahům v řízeních před obecnými soudy.

Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatele dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnul.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. září 2012

Stanislav Balík, v. r.

předseda senátu