Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 2570/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.2570.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal claiming unfair process regarding social aid document delivery and court rulings.

Geschäftsnummer I.ÚS 2570/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint against a Supreme Administrative Court ruling. The applicant alleged violations of fair trial rights and legal aid due to issues with document delivery and court decisions regarding social assistance. The court found no violation because the lower court thoroughly explained its rejection of the appeal based on procedural rules and the applicant's submission.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint as obviously unfounded if the applicant's claims regarding fundamental rights violations are not substantiated by the facts or law.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint fair trial rights social aid delivery procedural fairness obviously unfounded Supreme Administrative Court legal aid assistance

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 71 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb.
§ 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb.
§ 110 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 28. srpna 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů ve věci navrhovatele MUDr. V. R., zastoupeného JUDr. Lenkou Vančatovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Michalská 11, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. dubna 2012 č. j. 6 Ads 17/2012-27, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaného rozsudku s tím, že rozhodnutím Nejvyššího správního soudu se cítí dotčen v právu na spravedlivý soudní proces, soudní a jinou právní ochranu a také v právu na pomoc v hmotné nouzi. Poukázal na postup Magistrátu hlavního města Prahy v řízení o odejmutí dávky pomoci v hmotné nouzi, kterou pobíral, na způsob doručování příslušných listin a rozhodnutí jeho osobě a na problémy s tím spojené, jakož i na své odvolání proti rozhodnutí příslušného magistrátu, na řízení a rozhodnutí soudu a také na kasační stížnost žalovaného k Nejvyššímu správnímu soudu, který rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 1. 2012 (jímž bylo správní rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení) zrušil a jeho žalobu proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 21. 6. 2010 č. j. MHMP 363059/2010 a č. j. MHMP 373369/2010 odmítl.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozsudku zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší správní soud na základě přípustné kasační stížnosti žalovaného (Ministerstva práce a sociálních věcí, na které přešla působnost Magistrátu hlavního města Prahy v dosud neskončeném řízení o odvolání v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi) přezkoumal důvodnost námitek týkajících se nedostatečných náležitostí podané žaloby, k nimž dle jeho přesvědčení měl soud ve smyslu s § 71 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, přihlížet, dále týkajících se závěrů soudu ke způsobu doručování zásilek žalobci a opodstatněně rozhodl tak, jak v jeho výroku obsaženo. V odůvodnění svého rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem vyložil, proč s ohledem na obsah podaní žalobce k Městskému soudu v Praze ze dne 3. 11. 2010 a na obsah § 71 odst. 2 a § 46 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního měl soud žalobu (jako neprojednatelnou) odmítnout a proč tak dle § 110 odst. 1 výše citovaného právního předpisu učinil sám. Na přiléhavé obsáhlé odůvodnění rozhodnutí lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 28. srpna 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu