Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 2470/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.2470.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding family court evidence evaluation in custody and child support cases.

Geschäftsnummer I.ÚS 2470/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a father against lower court rulings on child custody and alimony. The father argued that the courts failed to properly evaluate evidence regarding his mother's living situation and his access to the children. The court held that lower courts correctly applied the principle of free evaluation of evidence and did not violate constitutional rights.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: Constitutional complaints are rejected as obviously unfounded when the Constitutional Court finds no interference with fundamental rights, affirming that it cannot re-evaluate evidence assessments made by ordinary courts in compliance with statutory rules.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint dismissal free evaluation of evidence family law proceedings child custody disputes ordinary court autonomy fundamental rights protection evidence assessment standards

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 218 písm. b) občanského soudního řádu
§ 218a občanského soudního řádu
§ 207 odst. 2 občanského soudního řádu
b), § 218a, § 207 odst. 2 občanského soudního řádu].
§ 96 odst. 1 věta druhá zákona o rodině
§ 99 zákona o rodině
1 věta druhá a § 99 zákona o rodině, na obsah § 148 odst.
§ 148 odst. 1 občanského soudního řádu
1 věta druhá a § 99 zákona o rodině, na obsah § 148 odst. 1 občanského soudního řádu rozhodl opodstatněně tak, jak v jeho výroku obsaženo.
§ 132 občanského soudního řádu
čl. 82 Ústavy České republiky

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 28. srpna 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů ve věci navrhovatele JUDr. L. N. Ph.D., zastoupeného JUDr. Pavlem Hálou, advokátem se sídlem Brno, Martina Kříže 8, o ústavní stížnosti proti rozsudkům Krajského soudu v Brně ze dne 28. března 2012 č. j. 44 Co 241/2010-1621 a Městského soudu v Brně ze dne 16. března 2010 č. j. 82 P 75/2007-1287, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozsudků, kterými dle jeho přesvědčení byla porušena práva zakotvená v čl. 32 odst. 4, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 3 odst. 1, čl. 8 odst. 1 a čl. 12 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. Poukázal na průběh soudního řízení, v němž navrhoval změnu výchovného prostředí dětí, které byly svěřeny do výchovy matky a jemu uložena povinnost platit výživné pro nezl. J. částkou 2 500,- Kč a pro nezl. M. částkou 2 000,- Kč měsíčně. V řízení navrhl řadu důkazů o poměrech, v nichž jsou děti vychovávány, o nedostatečné péči matky žijící ve společné domácnosti se současným manželem, který byl odsouzen pro úmyslný a násilný trestný čin k podmíněnému trestu, a také o problémech, jež mu činí matka dětí při realizaci jeho styku s nimi. Soudy podle jeho názoru neprovedly dokazování řádně a z důkazů, které provedeny byly, učinily závěry vykazující extrémní nesoulad s důkazním materiálem obsaženým ve spise. Pro uvedené považuje rozhodnutí soudu ve věci samé i ve výrocích souvisejících za učiněné v rozporu s právními předpisy i s nálezy Ústavního soudu.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozsudků zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Brně odvolání proti výroku o zamítnutí návrhu prarodičů ze strany otce na úpravu jejich styku s nezletilými pro jeho opožděnost důvodně odmítl. Řízení o odvolání otce proti výroku o zastavení řízení o návrhu na snížení výživného pro nezl. J. i nezl. M. (šlo o návrh ze dne 14. 6. 2007), o návrhu na uložení povinnosti lékaři podávat otci informace o zdravotním stavu nezletilých, jakož i proti výroku o výchově nezletilé J., soud II. stupně rovněž důvodně pro zpětvzetí odvolání zastavil [§ 218 písm. b), § 218a, § 207 odst. 2 občanského soudního řádu]. Pokud jde o zbývající otcem napadené výroky o úpravě jeho styku s nezletilými, o zamítnutí návrhu na svěření nezletilého M. do výchovy otce a na snížení výživného pro obě děti, o zamítnutí návrhu otce uložit matce označené povinnosti a nařídit výkon rozhodnutí o úpravě styku s dětmi, jakož i o povinnosti otce zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náklady řízení, tyto odvolací soud přezkoumal a s poukazem na soudem I. stupně provedené a zhodnocené důkazy, na znění § 96 odst. 1 věta druhá a § 99 zákona o rodině, na obsah § 148 odst. 1 občanského soudního řádu rozhodl opodstatněně tak, jak v jeho výroku obsaženo. Zejména z obsahu odůvodnění rozsudku Městského soudu v Brně vyplývá, že se soud při hodnocení důkazů nedostal do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu, když v provedeném řízení a na základě hodnocení důkazů v souladu s § 132 občanského soudního řádu ve věci péče o nezletilé děti rozhodoval, odvolací soud pak za takto zjištěného skutkového stavu důvodně konstatoval věcnou správnost odvoláním napadených rozhodnutí, když pouze výrok o úpravě styku otce s nezletilými upřesnil. Nutno dodat, že z ústavního principu nezávislosti soudů vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů (čl. 82 Ústavy České republiky), a proto pokud soudy respektují kautely dané § 132 občanského soudního řádu, nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů obecnými soudy provedené, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval (rozhodnutí Ústavního soudu ve věci

sp. zn. III. ÚS 23/93

,

III. ÚS 216/95

a násl.)

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 28. srpna 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu