Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 2916/12 ECLI:CZ:US:2012:4.US.2916.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint against civil court's partial award of litigation costs. The court rejects the claim that the lower court violated legal certainty. The decision upholds the lower court's discretion in cost allocation. The ruling emphasizes that the lower court properly considered the case type. The court finds no violation of constitutional rights in the decision. The complaint is deemed clearly unfounded and rejected. The legal principle of legal certainty is not breached. The lower court's reasoning was sufficient and acceptable.

Geschäftsnummer IV.ÚS 2916/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by GRATO, spol. s r. o. against a district court ruling that awarded only partial litigation costs to the plaintiff. The complainant argued that the lower court failed to justify its decision, ignored the disparity between a legal entity and a natural person, and violated the principle of legal certainty. The court rejected these claims, citing a prior precedent where similar reasoning was deemed constitutionally acceptable and finding no evidence of an unconstitutional interference with the complainant's rights.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court holds that a lower court's discretionary decision on partial litigation costs, properly reasoned and consistent with established case law, does not violate the principle of legal certainty or constitute an unconstitutional interference with rights.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint dismissal litigation costs allocation legal certainty principle discretionary judicial power civil procedure costs unconstitutional interference precedent consistency

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 of the Act on the Constitutional Court
§ 150 and § 151 paragraph 2 of the Civil Procedure Code
§ 43 paragraph 2 letter a) of the Act on the Constitutional Court

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Miloslava Výborného a soudkyně zpravodajky Michaely Židlické ve věci stěžovatelky GRATO, spol. s r. o., Palackého 796/57a, Mariánské Lázně, právně zastoupené advokátkou Mgr. Ivanou Sládkovou, Janáčkovo nábřeží 39/51, Praha 5, proti části výroku rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. 5. 2012 sp. zn. 154 EC 280/2010, jíž bylo rozhodnuto o nákladech řízení tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.230,- Kč, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Ústavnímu soudu byl dne 31. 7. 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedené části výroku rozsudku okresního soudu.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.

II. Okresní soud v Ostravě v ústavní stížností napadeném rozsudku rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit stěžovatelce náhradu nákladů řízení ve výši 2.230,- Kč. Stěžovatelka se se závěry nalézacího soudu ve věci nákladů řízení neztotožnila, neboť očekávala jejich přiznání v plné výši. Nalézací soud své rozhodnutí řádně nezdůvodnil, neodkázal na žádné zákonné ustanovení a nepostupoval tudíž ani dle svého diskrečního oprávnění na snížení nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 150 či 151 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Okresní soud nepatřičně přihlédl k tomu, že na jedné straně stojí právnická osoba, neboli ekonomicky silnější subjekt, a na druhé straně stojí osoba fyzická. Ústavní stížností napadené rozhodnutí je v rozporu s principem právní jistoty, neboť byly překročeny meze předvídatelného rozhodování.

III. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Čtvrtý senát Ústavního soudu se již v minulosti po skutkové i právní stránce obdobnou argumentací stěžovatelky zabýval, a to v usnesení

sp. zn. IV. ÚS 1101/12

ze dne 25. 4. 2012 (dostupné na http://nalus.usoud.cz), přičemž shledal, že závěr okresního soudu vedoucí k nepřiznání uplatněných nákladů řízení, jakož i postup, jímž okresní soud k tomuto závěru dospěl, je z hlediska ústavněprávního plně akceptovatelný. Nalézací soud při otázce hodnocení nákladů řízení zohlednil nález Ústavního sodu ze dne 29. 3. 2012

sp. zn. I. ÚS 3923/2011

a dospěl k závěru, že v předmětném případě se jedná toliko o tzv. formulářovou žalobu a z toho důvodu nepřiznal stěžovatelce náklady řízení v plné výši. Dle náhledu Ústavního soudu se okresní soud náklady řízení zabýval, své závěry řádně odůvodnil a z ústavněprávního hlediska mu tak není čeho vytknout.

Jelikož Ústavní soud nezjistil nic, co by svědčilo o existenci neoprávněného zásahu do stěžovatelčiných ústavně zaručených práv, nezbylo mu než její ústavní stížnost odmítnout jako zjevně neopodstatněnou dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. srpna 2012

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu